Po Ťü-i, dosud považovaný za jednu z velkých stálic na klenbě čínského básnictví, žil v první polovině devátého století, tedy v tchangské epoše, kdy tato poezie vrcholí. V PoŤü-iově pohledu a postoji se harmonicky doplňuje intelektuální potence a zároveň sentiment, přičemž to obojí nekontrastuje, ale harmonicky se doplňuje - připomíná to pozdní osmnácté století v Evropě a ukazuje, že evropský a