„Z církve musí stále více vyzařovat duch blahoslavenství, má-li se kolem ní šířit vůně Kristova (srov. 2.Kor 2,15). Duch svatý chce dnes mocně působit v tomto směru, i když to církví otřásá. Každý křesťan by měl kolem sebe šířit vůni evangelia, pokoje, laskavosti, radosti a pokory. Jsem přesvědčen, že chudoba ducha je klíčem duchovního života, klíčem každé cesty ke svatosti i veškeré plodnosti.
Jak co nejplněji odpovědět na Boží volání? Jak se otevírat Duchu Svatému, nebránit se jeho působení, učit se rozeznávat jeho hlas a dát se jím vést? Na tyto velice závažné otázky hledá autor svěží a přehlednou formou odpověď. Svá tvrzení opírá o pohledy a zkušenosti velkých duchovních osobností církve, zejména Františka Saleského, Louise Lallemanta, Terezie z Lisieux a Faustyny Kowalské. 4.vydání
Knížka se dotýká klíčového rozměru života křesťana – jeho vnitřní svobody. Každý křesťan by si měl v sobě i za těch nejméně příznivých vnějších okolností uchovat prostor svobody, který mu nikdo nemůže vzít. Svobodu mu dává Bůh a Bůh za ni také ručí. Bez tohoto poznání se budeme cítit sevření, nesvobodní a neokusíme skutečné štěstí.