Soubor deníkových záznamů Tratoliště volně navazuje na knihu Kalužiny (65. pole, 2016). Autor reflektuje vlastní zážitky, události všedního dne střídají výpravy do příměstské krajiny, sny či vzpomínky na dětství. Dobrodružství slova a radost z vyprávění mají v Tratolišti prioritu. V knize vystupují prapodivné postavy z autorova okolí. Petr Mano prokládá deníkové zápisy výpisky z četby,
Hlavní motiv Manových povídek je voda, která utváří ducha krajiny, skrývá před námi těla mlčenlivých ryb, a především k sobě přitahuje tajemnou silou řadu podivínských postav, někdy strašidelných, hrozivých, jindy v jejich tragické bezmocnosti blízkých a dojemných. Autor k tomu dodává: „Ta bílá tůň totiž není jen za kestřanskými humny, máme ji všichni v sobě a nezbývá nám než doufat, že jednou
Soubor deníkových záznamů Kalužiny volně navazuje na úspěšnou autorovu prvotinu Šarlák (65. pole, 2014), která zaznamenala pozitivní ohlasy u čtenářů i kritiky. Petr Mano ve své knize citlivě zaznamenává drobné detaily z každodenního života a dává je do souvislostí s historií i duchem míst, která důvěrně zná. Hlavní těžiště jeho prózy tkví v propojení vysokého a nízkého, centra a periferie, města
Šarlák nás zavádí do jihočeského Písku 80. a 90. let minulého století. Manova autobiografická kniha ukazuje jeho odvrácenou tvář – všední a syrové žití v bezútěšné době, kde jakýkoli cíl jako by byl předem odsouzen k nedosažitelnosti a vše kolem plulo v podivném bezčasí. Autor popisuje svých dvanáct zaměstnání, která vystřídal v průběhu dvánácti let, a jedinečně vykresluje génia míst v