Poprava Vladislava Vančury evidentně splnila to, co od ní nacističtí představitelé očekávali. V české společnosti vyvolala zděšení a strach. Otřásla kdekým. Každý, kdo znal alespoň trochu moderní české písemnictví, věděl, že byl zastřelen jeden z našich nejlepších novodobých spisovatelů, a že rána, způsobená jeho smrtí, se v naší literatuře tak brzy nezacelí. Publikace Petra Koury Vladislav
Známý historik Petr Koura ve své knize popisuje, jak se československá společnost po roce 1945 vyrovnávala s nacistickou okupací, jak byly klíčové události protektorátu v jednotlivých poválečných dekádách připomínány, ale i zkreslovány a ideologicky zneužívány. S vypuknutím Pražského povstání zanikl Protektorát Čechy a Morava, neskončily však jeho dějiny. Jejich součástí je i tzv. druhý život
Kniha pojednává o výstředních tanečnících swingu z doby druhé světové války, nazývaných „potápky“ a „bedly“. Jedná se o první komplexní zpracování této první české městské subkultury mládeže, jež prostřednictvím sympatií k angloamerické kultuře vyjadřovala odpor vůči nacistické okupaci a položila tak základy pro obdobné hudební subkultury v pozdějších desetiletích, jako byli rokenroloví „páskové“
Speciál První světová válka obsahuje články předních českých historiků, historiků umění a literárních historiků (Jiří Rak, Jan Galandauer, Josef Tomeš, Radko Pytlík, Eva Uchalová, Martin Kovář, Eduard Stehlík, Jiří Rajlich ad.), v nichž popisují dění na frontách první světové války i život v zázemí. Přináší portréty císařů Františka Josefa I. a Karla I., přibližuje osud českých spisovatelů v