V osmnáctém století jako by se filosofická reflexe zdravého rozumu rozvinula více než kdy předtím. Když ovšem čteme tehdejší texty, jež využívají výrazy jako „common sense“, snadno se nám stane, že do nich budeme se samozřejmostí promítat naše současné rozumění, ve kterém bývá zásadní to, co už Immanuel Kant pohrdavě označil za „mínění davu“. Kniha sleduje, jak s pojmem zdravého rozumu vlastně
Výklad celkové intence Wittgensteinovy první a vlastně jediné knihy, známé pod názvem Tractatus logico-philosophicus, vedla autora ke snaze postupovat po linii, kterou sám Wittgenstein doporučil nakladateli Fickerovi, když se mu snažil přiblížit, proč by mu měla být blízká odborná kniha z oblasti, v níž byl Ficker naprostým laikem Kniha tak nakonec představuje raného Wittgensteina především jako
Skotské osvícenství představuje fascinující kapitolu evropských kulturních dějin. Svým vlivem se může měřit s obdobným hnutím ve Francii nebo Německu. Texty ve Skotsku působících intelektuálů, jako byli David Hume, Adam Smith, Thomas Reid, Francis Hutcheson nebo Alexander Gerard, se hned od okamžiku svého vydání četly a probíraly nejen ve zbytku Velké Británie, ale také ve Francii a Německu, a to