Historik a archeolog Petr Charvát ve své knize sleduje vývoj státnosti na českém území od nejstarších raně středověkých dokladů až po vrcholné rozvinutí knížecí moci za vlády Břetislava I. Do popředí klade působení slovanského obyvatelstva na našem území, zasazené do širšího kontextu právních, hospodářských, náboženských a kulturních dějin dané epochy.
Dálkový obchod ve středověku, nejen na českém území a v Evropě, ale i na Blízkém východě a v globálních souvislostech.
Monografie líčí příběh sumerského města Uru na počátku 3. tisíciletí před naším letopočtem (zhruba 2900–2700). V rámci bádání o vzniku jednoho z nejstarších státních organismů v dějinách lidstva – prvotního státu starověké Mezopotámie – podává autor svědectví o kritické fázi jeho sociálního vývoje. Právě na počátku třetího tisíciletí totiž obyvatelé Uru, nástupnického státu civilizace pozdní
Kdo byl kníže Václav, kterého ctíme jako světce? Jak vypadal jeho život veřejný i soukromý, co můžeme povědět o jeho hodnotovém žebříčku a vládní strategii? Na některé z těchto otázek se pokouší odpovědět nová kniha Václav, kníže Čechů věnovaná životu a skutkům knížete Václava (925-935), připravovaná v nakladatelství Vyšehrad. Petr Charvát , archeolog a historik, navazuje v této knize na