V románu Hlídač zachycuje hlasem člena profesionální ostrahy Michela s mrazivým odstupem – bez jakéhokoli úlevného komentování, pouhým „popisem dění“– slepou oddanost disciplíně v odlidštěném prostředí hlídaného podzemního parkoviště. Izolace a nesnesitelné životní podmínky tu mění přátelství a souručenství v absurdní násilí, kázeň se přetváří v animálnost. Tragikomickou svědomitost a