Teorie avantgardy (1974) Petera Bürgera je jedním z nejvýznamnějším příspěvků k reflexi rozporuplných tendencí působících v rámci moderního umění. Bürger charakterizuje avantgardní hnutí první poloviny dvacátého století jako útok na instituci umění, vedený cílem sloučit umění v životní praxí. Tato avantgardní intence se podle Bürgera projevuje zejména v podobě produkce tzv. „neorganických“