Konečně jsem potkal někoho, kdo ve mně zažehl jiskru. Devyn mě přitahovala jako nikdo předtím. Nemusím říkat, že mě zklamalo, když po naší úžasné noci zničehonic zmizela. Nedokázal jsem ji dostat z hlavy. Jenže mi nedala telefonní číslo. Usoudil jsem, že v osmimilionovém městě ji už nikdy neuvidím. Takže si představte můj šok, když jsem zaťukal na dveře bytu v domě, kde jsem bydlel, a objevila se
Co se stane, když se najednou, že se musíte postarat o autistického bratra svého muže, který před dvěma lety zemřel? Byla jsem rozhodnutá se o Scottieho postarat do doby, než se mi ho podaří umístit někam do domova. Jenže ten samý nápad dostal ještě někdo – Josh Mathers, nejlepší přítel mého muže, které jsem nenáviděla. Jenže čím déle jsem s ním byla, tím víc jsem si uvědomovala si, že není
Pravidlo číslo jedna pro randění se sestrou nejlepšího kamaráda: Nedělejte to. Já jako muzikant, jehož nejdelší vztah trval šest týdnů, jsem byl poslední chlap na Zemi, který by se měl kolem Laney motat. Ale ta teď potřebovala někde bydlet. Myslel jsem to dobře, když jsem jí nabídl ubytování. Až na to, že její přítomnost ve mně zažehla dost neočekávané pocity. A situace se začala komplikovat.
Potkali jsme se na anonymních chatu. Uhranula mě od první chvíle, kdy jsme se přes internet spojili. Vypěstoval jsem si na ní závislost. O svých skutečných životech jsme toho navzájem moc nevěděli. Anonymita však naši vzájemnou přitažlivost nijak neoslabila. Spíš naopak. Díky ní jsme se tomu druhému otevřeli tak, jak bychom to možná za jiných okolností nedokázali. A pak jsem narazil na informaci,
Co uděláte, když si letní dům vaší rodiny pronajme sexy starší muž? No, očividně se ztrapníte. Měla bych být na vysoké. Místo toho prožívám nejlepší období svého života jako pokojská. Pohledný a tajuplný Noah je pro mě zapovězený. A přesto mě přitahuje. Dala jsem mu najevo, že ho chci. A on mě před sebou varoval. Začali jsme si po nocích povídat na břehu jezera. Naše přátelství se však brzy
Myslela jsem si, že bude peklo trávit léto s Archiem Remingtonem – atraktivním rodinným známým. Ale začali jsme si rozumět. Všechno bylo v pohodě, dokud jsem se neopila a nevyklopila mu svou fantazii zahrnující jeho. A pak už jsme nevěděli, jak nepřekročit hranice. Když léto skončilo, vrátila jsem se na vysokou. Znáte rčení: Když si jsou dva lidé souzeni, najdou si k sobě cestu? Řekněme, že se
Billie, talentovaná tatérka, si pronajímá prostor v domě, který patří Colbymu. Ten je její pravý opak – distingovaný a sebevědomý. Zpočátku jsou kamarádi, protože Billie se rozhodla dát si po rozchodu s přítelem pauzu, a dokonce vymyslí pravidla pro jejich „nerandění“. Vzájemná přitažlivost je ale tak silná, že jí oba podlehnou. Jenže Colbymu zaklepe na dveře minulost a oběma obrátí život vzhůru
V ten den, kdy jsem zastavila před rozlehlým domem Daxe Moodyho, jsem vůbec netušila, co přijde. Jako masérka na objednání jsem byla zvyklá docházet k cizím lidem, ale nikdy se mi nestalo, že by mým klientem byl pohledný, tajemný, svobodný muž a navíc mladší, než bych očekávala. Tou masáží měl náš příběh skončit, ovšem neskončil. A mně zůstala jen touha po zakázaném muži.
To on ode mě utekl. Každá holka tohle nejednou zažila, ne? Byl to okouzlující britský aristokrat, který mi jednoho léta převrátil svět naruby. Od chvíle, kdy jsem Lea poprvé spatřila dalekohledem, mě uchvátil. Ani v duchu mě nenapadlo, že na pozemku na druhé straně zálivu najdu muže, který se sprchuje v rouše Adamově. Pak jsem si všimla, že jeho spolubydlící zase pozoruje dalekohledem mě a baví
Druhý ročník mého vysokoškolského studia nezačal zrovna šťastně. Hned první den jsem se chytla s jedním arogantním Angličanem – a věřte tomu, nebo ne, bylo to na pánských záchodcích (dámské byly mimo provoz a mně nezbylo nic jiného, než zamířit na pánské – ale nesuďte mě za to). Druhá rána přišla, když jsem navečer konečně dorazila domů a zjistila, že student, který u nás měl pronajatý pokoj, byl
"Bylo to nejkrásnější léto mého života. Tehdy jsem potkala kluka svých snů… Jenže všechno hezké jednou skončí, i to nejkrásnější léto. Za těch deset let, které uplynuly, jsem na něj často myslela… a bylo mi líto, že jsem ho už nikdy nepotkala. Ale osud má s lidskými životy své plány a my musíme jeho hříčkám čelit. Když jsem se znovu vrátila do míst, kde jsem strávila své nejkrásnější chvíle,