Čechokanaďan Augustin Netrefa patřil mezi kanadské státní příslušníky československého původu, kterým bylo umožněno sloužit v československé sekci dobrovolnické zálohy Britského královského letectva – Royal Air Force Volunteer Reserve (Czech Section). Operační činnost na Liberatorech 311. československé bombardovací perutě RAF zahájil jako druhý pilot a ve srovnání s jinými byla bohatá na
Palubní mechanici Liberatorů 311. perutě podílející se od listopadu 1943 do června 1945 na protiponorkových hlídkách se nezaslouženě stali tak trochu opomíjenou skupinou výkonných letců, ačkoli na jejich zručnosti mnohdy závisel život celé osádky. Jejich výcvik a operační služba jsou přiblíženy prostřednictvím osudů jednoho z nich, Stanislava Slezáčka, který se jako jediný Čechoslovák vypracoval
Josef Ocelka, jméno, se kterým se každý, kdo někdy přečetl aspoň jednu knihu o 311. československé bombardovací peruti RAF, musel zcela určitě setkat. Zakládající příslušník perutě, který se z řadového důstojníka vypracoval nejprve na velitele letky a následně stál v čele celé perutě. V memoárové literatuře bývá často zmiňován jako nejoblíbenější či nejférovější velitel. Jelikož doposud nevyšla
Když se Adolf Zelený (1914-2010) v roce 1934 rozhodl pro kariéru důstojníka z povolání, netušil tehdy, že ho čeká sedmatřicet dobrodružných let v armádách tří evropských států. Během poválečné služby v britském letectvu RAF se z navigátora přeškolil na řídícího létání a sloužil v exotických destinacích jako Singapur, Keňa a Libye. Jako velitel Školy pro přežití v poušti se zúčastnil četných
Čtenáři se dostává do rukou unikátní deník Pavla Tofla, radiotelegrafisty 311. československé bombardovací peruti RAF během druhé světové války. V roce 1939 se Pavel Tofel rozhodl odejít do zahraničí bojovat proti nacistickému Německu. Jeho cesta vedla přes Polsko, cizineckou legii a československou armádu ve Francii do Velké Británie, kde se přihlásil do letectva RAF. Po absolvování výcviku