Rozmarný příběh osmnáctileté doručovatelky Hany z prostředí nakladatelství v Bratislavě se odehrává v padesátých letech 20. století. Tehdy bylo lehké dostat se do vězení, jako se to podařilo Haninu otci. Hana se se situací musí nějak vypořádat, a tak začíná její nový život – obyčejný život v absurdních časech a její hořkosladká cesta mezi knihami.
Písal sa rok 1981, keď sa Pavel Taussig rozhodol vytvoriť pre svojho staršieho syna k jeho jedenástym narodeninám svoj životopis, ktorého súčasťou boli aj spomienky na koncentračný tábor. On sám mal totiž presne jedenásť rokov, keď sa ocitol v Auschwitzi. Aj vďaka svojej silnej a nezlomnej vôli prežil hrôzy, ktoré sa tam diali. Neskôr zvládol i ťažké chvíle v táboroch Mauthausen, Melk a
Magické slovo Barrandov! Hvězdy stříbrného plátna! Koho by neoslnily? Byli to však opravdoví bohémové, jak by napovídal i název televizního seriálu Bohéma, mapujícího barrandovské ateliéry od nástupu fašismu po 50. a 60. léta? U mnohých s tím lze polemizovat. Největší bohém prvorepublikových filmů Žid Hugo Haas byl v nucené emigraci a životy i práci ostatních filmařů, možná víc než koho jiného,
České filmové trháky, které s nadšením sledovaly a sledují statisíce diváku, mohly často vypadat jinak, než jak je známe. Během natáčení se měnila jména režiséru, účinkovat v nich měli jiní herci, některé původní scény vyškrtla cenzura a další naopak vznikly spontánně až na place. Přední filmový historik a publicista Pavel Taussig na základe mnohaleté práce v archivech a stovek setkání s
Byli ochotni položit život i za nás – skuteční hrdinové, na které se velmi rychle zapomnělo, nebo zůstali úplně neznámými – služka u Heydrichů, která riskovala život pro druhé, popravený profesor příbramského gymnázia, jehož osud inspiroval vznik povídky a filmu Vyšší princip, „táta parašutistů“, rozvědčík od Berounky a jiní. Jejich pohnuté osudy poutavě vylíčil Pavel Taussig, jeden z autorů
V roce 1981 sepsal Pavel Taussig pro svého staršího syna k jeho jedenáctým narozeninám svůj životopis. To proto, že i jemu bylo jedenáct, když se ocitl v Osvětimi. Poté přežil ještě tábory Mauthausen, Melk a Gunskirchen a pochod smrti. Při popisování zážitků použil jen své vlastní zápisky. Psal si deník a zážitky od zatčení přes koncentráky do osvobození tak, jak je měl v čerstvé paměti. S nikým
Každého roku přibývá bohužel dost umělců, jejichž životní příběh se uzavřel, a oni už také mají své čestné místo na filmovém nebi vedle svých předchůdců či kolegů. Autor hodnotí každý herecký vklad do zlatého fondu české kinematografie a přináší i méně známá fakta o šťastných či truchlivých životních momentech slavných osobností, jakými bezesporu byli a jsou Jan Tříska, Květa Fialová, Jiří Kodet,
Rozmarný príbeh osemnásťročnej doručovateľky z prostredia nemenovaného vydavateľstva krásnej literatúry v Bratislave. Odohráva sa v päťdesiatych rokoch minulého storočia, keď bolo ľahko dostať sa do väzenia, čo sa podarilo aj Haninmu otcovi. Napriek poľutovaniahodnej skutočnosti je to príbeh veselý, chvíľami azda až príliš.
Obnovené a rozšířené vydání knihy známého filmového historika o jedné z nejpopulárnějších dvojic českého filmu. Z boubelaté Toničky Valečkové, ze které chtěla mít maminka švadlenu, vyrostla nejznámější česká filmová maminka Antonie Nedošínská, Theodor Pištěk ztvárnil během své strmé herecké kariéry přes tři sta filmových postav. O životní a umělecké pouti obou hereckých partnerů vypovídá tato
Podmanivou a dávno odvátou vůni pravého českého bijáku zachytil autor, filmový historik Pavel Taussig, v sérii vyprávění o slavných filmech, hercích a událostech, které provázely jednotlivá natáčení. Učinil tak se znalostí věcí a s notnou dávkou smyslu pro humor.
Víte, že chybělo jen málo a film Pyšná princezna královnou – pokračování kultovní pohádky po 20 letech – byl skutečně natočen? O čem si povídal Marián Labuda s filmovým Otíkem maďarsky? Renomovaný filmový historik zve čtenáře na pouť, která je jako milníky značena vyprávěním osobností, které tvoří pomyslný Slavín našeho filmu. Za své mluví jména jako František Vláčil, Elmar Klos, Jiří Menzel,