Kniha přináší první ucelený a velice podrobný pohled na život a především leteckou činnost významného průkopníka českého letectví. Na základě dobových dokumentů a citací z dobového tisku uvádí na pravou míru všeobecně zažité nepravdy a mýty. Autor se soustavně věnuje bádání v období průkopníků především českého letectví. První ucelenou studii věnovanou Eugenu Čihákovi publikoval v roce 1995 v
Pátý díl řady Větroplavba se pět noří do nejstarší historie létání v českých zemích a zabývá je kategoriemi lidí, které autor označuje za zájemce, příznivce, znalce, propagátory či popularizátoři a vědce. Zájemci představují v podstatě neznámou skupinu osob s pozitivním vztahem k problematice létání. Zpravidla se navenek neprojevovali a zapadli v temnotách minulosti. Do této kategorie patří také
Ve čtvrté části Větroplavby se autor zaměřuje na období po roce 1878. Klíčovým okamžikem v historii balonových letů v českých zemích se stal rok 1891. Tehdy se v Praze konala velká Zemská jubilejní výstava. Do jejího zábavního programu patřil upoutaný balon, který provozoval výše zmíněný Maximilian Wolff. Po počátečních potížích balon pojmenovaný Kysibelka-Giesshübler, zhotovený v Praze, vzlétal
Ve třetí části Větroplavby se autor pokouší zachytit snahy o dosažení plné řiditelnosti balonů tak, aby tato letadla lehčí než vzduch mohla být používána jako dopravní, případně jako bojový prostředek. České země v průběhu 19. století nepatřily pro aerostatická letadla všech druhů k "zemím zaslíbeným" a na našem území vznikla v tomto období jedna jediná vzducholoď. Přesto se u nás objevilo
Druhé pokrčování práce Větroplavba popisuje balonové létání v českých zemích po prvních vzletech člověka v balonu v Praze (Blanchard v roce 1790 a 1791), popsaných v první části Větroplavby, až do roku 1890. V roce 1891 se v Praze konala Zemská jubilejní výstava, na níž s velkým úspěchem vzlétali francouzští vzduchoplavci Louis Godard a Edouard Surcouf. Jejich činnost znamenala zlom v historii
Práce zachycuje nejstarší historii létání v českých zemích až do vypuknutí I. světové války. Věnuje se vzniku letecké myšlenky v Sumeru a jejím cestám do Evropy, dále naivním pokusům o napodobení ptačího letu a nejstarší historii balonového létání na konci 18. století.