„Když člověk bydlí na Václaváku, nemůže si představovat, že unikne dějinám,“ říká dokumentaristka Helena Třeštíková, která se narodila přímo v jednom z domů na slavném pražském náměstí. Moderní československé a posléze české dějiny zachytila jako nikdo jiný, místo politiků a velkých událostí sledovala v Manželských etudách obyčejné rodiny. Díky unikátní technice sběrného dokumentu, kterou
Spisovatel Pavel Kosatík připravil pro Českou televizi devět scénářů seriálu s názvem České století, ve kterém jsou představeny klíčové události českých dějin z let 1918 až 1992. Zatímco na obrazovku toto originální dílo převedl režisér Robert Sedláček, komiksového zpracování se ujali přední čeští výtvarníci. Každý svazek komiksové řady Češi se zaměřuje na jeden z přelomových okamžiků moderních
Věra Čáslavská: nejúspěšnější česká sportovkyně všech dob, žena, která na olympijských hrách v Tokiu a Mexiku získala jako sportovní gymnastka celkem sedm zlatých medailí. Protože odmítla odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov, byla po roce 1969 vyloučena z veřejného života. Po listopadu 1989 byla poradkyní prezidenta Václava Havla a v letech 1990 až 1996 předsedkyní Československého,
Emil Zátopek (1922-2000), největší český sportovec všech dob. Držitel čtyř zlatých a jedné stříbrné olympijské medaile. V Londýně (1948) vyhrál v běhu na 10 000 metrů a skončil druhý na poloviční trati. V Helsinkách (1952) dosáhl dokonce zlatého medailového hattricku: zvítězit v běhu na 5 000 a 10 000 metrů a zároveň v maratonu se od té doby nepodařilo už žádnému dalšímu sportovci. Trojnásobný
Jarmila Novotná (1907-1994), jedna z nejzářivějších operních hvězd, velká osobnost dvacátého století. Jako Smetanova Mařenka debutovala v Národním divadle v sedmnácti letech. Stala se hvězdou berlínské i vídeňské Státní opery, u nohou jí leželo publikum salcburských letních her. Zvykla si na potlesk v Paříži, Londýně, Buenos Aires i Veroně a Neapoli. Šestnáct let, déle než z Čechů kdokoli jiný,
Věra Čáslavská: nejúspěšnější česká sportovkyně všech dob, žena, která na olympijských hrách v Tokiu a Mexiku získala jako sportovní gymnastka celkem sedm zlatých medailí. Protože odmítla odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov, byla po roce 1969 vyloučena z veřejného života. Po listopadu 1989 byla poradkyní prezidenta Václava Havla a v letech 1990- 1996 předsedkyní
V návaznosti na knihu České snění a ve stejné grafické úpravě vychází mimořádně čtivá kniha Pavla Kosatíka, představující klíčové okamžiky českých - politických i kulturních - dějin. Kniha poskytuje dobrý podklad k diskusím o Češích, češství a o českém národním charakteru. Autor zde zachycuje mimo jiné tyto události: Císař Karel IV. odchází, Husité zakládají Tábor, Petr Chelčický opouští bojující
Životopis Ferdinanda Peroutky, novináře, politika a spisovatele, který patří k předním osobnostem novodobých českých dějin, zachycuje především období jeho „zápasu s dvěma totalitami“, nacistickou a komunistickou, tj. léta 1938–1978. Peroutka bývá často spojován zejména s první republikou, kdy vydával Přítomnost, přátelil se s T. G. Masarykem a Karlem Čapkem, psal Budování státu a byl
Čtivě napsaná kniha historika Pavla Kosatíka je věnována kolektivním českým snům 19. a 20. století, které vypovídaly zejména o falešných představách, touhách a iluzích, které Češi měli o sobě samých. Sny, které Kosatík zkoumá, popisuje a představuje čtenářům jsou: Sen o Slovensku, Sen o cestě na jih, Sen o pravlasti, Sen o tělesné zdatnosti, Sen o vyhraných bitvách, Sen o Lužici, Sen o Rusku, Sen
Ve své rozsáhle knize, která poprve vyšla v roce 1993, vyprávi významný publicista a spisovatel Pavel Kosatík životní příběhy manželek všech československých, resp. českých prezidentů: deseti, které stály po boku svých mužů v prezidentské funkci, a dvou, které se jejich nástupu do prezidentského úřadu nedožily. Na jejich životních příbězích sleduje každodennost velkých dějin jež
Životopis Přemysla Pittera (1895-1976) je příběhem českého protestantského myslitele a charitativního a sociálního pracovníka, který většinu života prožil ve sporu s určujícími dějinnými proudy minulého věku. Traumatické zážitky na frontě 1. světové války z něj učinily radikálního pacifistu a nonkonformního náboženského praktika. Pracoval v YMCA, v abstinentním a vegetariánském hnutí. V roce 1933