Popová historie, jak ji psaly ženy Chápání lidské tvorby a tvořivosti bylo a stále je poznamenané patriarchátem. Co je pro muže samozřejmostí, pro ženské autorky stále znamená výzvu a bitvu navíc. Málokde to je tak zřejmé jako v populární hudbě. Sledovat dráhy přelomových hudebnic od Billie Holiday přes Kate Bush až po Fever Ray proto neznamená jen zkoumat vývoj hudby ve dvacátém a současném
Prožijme znovu zázrak jménem Semafor. S porozuměním. Fenomén divadla Semafor přišel s počátkem šedesátých let jako zjevení, které ztělesnilo touhu československé společnosti po svobodě a uvolnění. Písničky dvojice Jiří Suchý & Jiří Šlitr si stejně jako odvázaný duch divadla záhy získaly tak velkou popularitu, že opatrná dobová média rezignovala a Semafor přijala. Divadlo nabízelo mnohé: nové
V této knize, která je něco mezi příručkou a prózou, zpracovává Pavel Klusák v krátkých encyklopedických heslech hudbu jedinečných osudů a technik, často ze zdánlivých okrajů scény, zapadlé příběhy, outsider art a art brut v hudbě, tvorbu duševně nemocných autorů stejně jako zkrachovalých labelů.
Co se děje na hudební scéně 21. století. Kniha Co je nového v hudbě přibližuje čas silných změn, který nastal od konce 90. let dvacátého století. Nesoustředí se jen na samotná hudební díla: sleduje proměny distribuce, tedy cesty hudebního díla k publiku, které se zásadně proměnily s internetem, sdílením, pirátstvím, rozpadem velkého nahrávacího průmyslu a novou nezávislostí hudebníků. Představuje