Projevem emancipace obcí po roce 1848 byl i nebývalý počet nově zakládaných návesních kaplí. Tento proces neustal ani v době první republiky a dozníval až do konce třicátých let 20. století. Ve valné většině případů se jednalo o projev sousedské pospolitosti a snahy vytvořit společný prostor určený k setkávání, sakrální ochraně obce a sloužení mší. První svazek druhého dílu knihy zkoumá důvody