„Historické katastrofy a zlomy, ktoré dosahujú plnú ostrosť v určitých okamihoch svetových dejín, viedli vždy k dejinne filozofickým úvahám, k pokusom porozumieť historickému procesu a vytvoriť tú či onú filozofiu dejín. V minulosti to tak vždy bolo. Už prvá významná filozofia dejín v diele sv. Augustína, ktorá patrí do kresťanského obdobia a do istej miery predurčuje ďalší spôsob dejinne
Autor se zaměřuje na duchovní, kulturní a ideové dějiny Ruska a ukazuje, že Rusové jsou svým bytostným založením národem Východu. Tomu odpovídá charakter státu, vztah mezi sociálními třídami a dlouhodobé smýšlení elit. Nikolaj Berďajev napsal své eseje o ruském komunismu okolo poloviny třicátých let 20. století. Kniha vyšla poprvé anglicky v roce 1937, pak následovaly překlady do dalších
Autor se v knize zaměřuje na duchovní, kulturní a ideové dějiny Ruska, a to především od 19. století. Hned v úvodu ukazuje, že Rusové jsou svým bytostným založením národem Východu - tomu odpovídá charakter státu, vztah mezi sociálními třídami a dlouhodobé smýšlení elit. Dále objasňuje pojmy, jako je slavjanofilství, západnictví, nihilismus, narodnictví či anarchismus, a věnuje se charakteru ruské
Autor, často nazývaný filosofem svobody se ve svém myšlení zabýval především úplným osvobozením osobnosti ve prospěch tvořivé svobody. Kniha je autorovým autoportrétem a zároveň shrnutím jeho vidění světa.
V tomto diele Nikolaj Alexandrovič Berďajev (1874–1948) tvrdí, že „ruský komunizmus je tradičnejší, než si ľudia obyčajne myslia, je transformáciou a deformáciou starej ruskej mesiášskej idey“, má jednoducho dlhoročnú tradíciu. V knihe vystupuje celá galéria postáv ruských revolucionárov, čudákov, rojkov i praktikov, anarchistov a nihilistov, konštitučných demokratov, sociálnych revolucionárov,