Divoký roční běh temnotou úspěšné dramatičky, krachující manželky a matky, femme brutale Lindy Urbanové. Se zvukem tříštícího se domova v uších, s pohledem zanořeným do stále stejných, a přece jiných očí…
Román Tohle byl můj pokoj je generační výpovědí autorky, jež se blíží třicátému roku věku a čím dál víc si uvědomuje, co je v životě opravdu důležité. Její hrdinka se konfrontuje se svou minulostí, se svou rodinou a se smrtí, jejíž neustálou přítomnost v lidském životě si uvědomuje čím dál víc. Městský román překypující nadpřirozenými a halucinačními, až surreálnými obrazy vyjadřuje existenciální
Poslední díl volného triptychu (předchozí dvě knihy nesou názvy Monarcha Absint a Schola alternativa) vypráví o cestě za světlem. O cestě světy, které jsou autorce vlastní – temné, surreálné, symbolické. Kromě osoby samotné vypravěčky se v knize seznamujeme také se sedmi mytickými postavami, které v posledních dnech historie zastupují lidstvo a jeho atributy – hřích, smrt, samotu, válku, čas,