Kdysi dali rodiče malého Felixe do odlehlého katolického sirotčince, aby jej zachránili před fašistickým zlem. Bylo mu šest. Po čase ze sirotčince utekl, aby našel maminku a tátu. Nenašel je, ale zachránil malou Zeldu. Potom oba uprchli z transportu jedoucího do koncentračního tábora a potkali statkářku Geniu, která jim vybělila vlasy, dala německá jména a nebála se starat o dvě židovské děti.
Píše se rok 1945. Felix se už dva roky schovává v jámě, aby jej nenašli nacisté, a laskavý muž jménem Gabriek mu v noci nosí jídlo a vynáší nočník. V den svých třináctých narozenin chlapec uslyší nad svým úkrytem hlasy a je přesvědčený, že si pro něj přišli. Ale hlasy nepatřily ani nacistům, ani tajné policii – patřily partyzánům. A tak se třináctiletý židovský sirotek stává členem partyzánského
Měl jsem pro sebe a Zeldu plán. Měli jsme předstírat, že jsme někdo jiný. Měli jsme si najít nové rodiče. A žít navždy v bezpečí. Potom přišli nacisti. Jsem Felix a tohle je můj příběh. Felix je Žid. A být Žid, když kolem zuří druhá světová válka, je nebezpečné. Felix měl nějakou dobu štěstí, schovával se v katolickém sirotčinci, pak ve sklepě. Jenže úkryt byl odhalen a Felix se ocitne ve
Každý si zaslouží zažít něco dobrého. Alespoň jednou v životě. Tři roky a osm měsíců žije devítiletý Felix v odlehlém katolickém sirotčinci v horách, ačkoli není katolického vyznání. Jeho rodiče nejsou mrtví. Přivedli ho k matce Mince, představené jeptišek, aby se měl dobře. A určitě si pro něj brzy přijdou, jak Felix věří, jen co vyřeší potíže, které mají se svým knihkupectvím. Protože židovští