Autor působil "v barvách" československé a později české diplomacie na ambasádách ve třech důležitých arabských zemích, které kdysi patřily k našim nejvýznamnějším obchodním partnerům. Sýrie, Libye i Irák ve své době budovaly pod vedením autoritativních vůdců svoji verzi arabského socialismu, nedávno ale nad rozsáhlými územími těchto zemí zavlály černé prapory Islámského státu a začaly se
Druhé, doplněné vydání knihy autora, který sám působil v libyjské džamáhíríji pět let v přelomové době, kdy naše vztahy s touto zemí procházely dramatickou změnou. Miroslav Belica vedl po listopadu 1989 zastupitelský úřad Československa v Tripolisu a z této pozice měl možnost nakouknout pod pokličku mnohým zkreslovaným či zamlčovaným kauzám (Lockerbie, československý semtex, dodávky speciálu a
Afghánistánu se po sérii neúspěšných britských tažení v minulém a předminulém století přezdívá hřbitov metropolí. Účastí na kontroverzních velmocenských operacích dobových spojenců se zde v posledních čtyřech dekádách angažuje také Praha. V první den sovětské okupace Afghánistánu roku 1979 byl z československého exilu do prezidentského paláce v Kábulu Moskvou dosazen komunistický předák Babrak
Stála Libye skutečně za zřícením letounu PanAm? Jak to bylo s československým semtexem a americkou trhavinou C–4, které měla Kaddáfího džamáhíríje k dispozici. Kdo první spojil semtex a Libyi s katastrofou v Lockerbie a kdo následně vyslal svého emisara k plukovníku Kaddáfímu. Jak probíhaly československé dodávky zbraní a vysílání našich vojenských a civilních odborníků do Libye. Jak libyjské