Pokračování prakticky vyprodaného prvního dílu esejů od prof. Miroslava Bárty Ve druhém svazku výběru kratších textů, které autor již před lety nazval Civilizační fórum, najdete čtyřicet nových kapitol rozdělených do šesti tematických okruhů, doplněných o barevné fotografie. Eseje reflektují aktuální výzvy a přeměny našeho světa – konflikty, krize hodnot, změny paradigmat a hledání nových
ÚVODNÍ SLOVO MIROSLAVA BÁRTY: "V předkládaném prvním výběru mého Civilizačního Fóra naleznete třicítku vybraných textů, které považuji tím nebo oním způsobem za důležité, stále aktuální a/nebo blízko mému vidění světa nebo srdci. Výběr začíná úvahou o tom, proč se, obzvláště dnes, vyplatí studovat civilizace, proč je to důležité a proč na tom tolik záleží právě v tomto století. Poslední příspěvek
Přesně před sto lety – v listopadu 1922 – došlo na západním břehu starověkých Théb, v Údolí králů k jednomu z největších objevů světové archeologie. Egyptský chlapec Hussein Abd el-Rassul, který pracoval jako nosič vody při výzkumu britského archeologa Howarda Cartera, náhodně narazil na začátek kamenného schodiště vedoucího ke vchodu do hrobky. Během několika málo dní bylo jasné, že půjde o
Jak se civilizace rodí, rostou a upadají. Žijeme v epoše, která nemá obdoby? Je náš svět tak unikátní, jak si myslíme? A budeme první civilizací, která poroste věčně? Nebo je vše prostě jinak a jsme jen dalším kamínkem do mozaiky příběhů člověka na tomto světě? Správná odpověď je pravděpodobně ano i ne. Naše civilizace, úroveň technologií a znalostí obecně, vyspělost komunikací a
Mezinárodně uznávaný egyptolog a archeolog Miroslav Bárta se ve své nové knize zabývá mechanismy, které měly a mají zásadní vliv na vývoj komplexních civilizací. Za pomoci mnoha společenských, přírodních i technických věd hledá odpovědi na to, jak civilizace – a nejen ta staroegyptská – vznikly, fungovaly, jaké byly jejich cesty vývoje, jak se vyrovnávaly s krizemi i změnami přírodního prostředí
Mezinárodně uznávaný egyptolog a archeolog Miroslav Bárta se ve své nové knize zabývá mechanismy, které měly a mají zásadní vliv na vývoj komplexních civilizací. Za pomoci mnoha společenských, přírodních i technických věd hledá odpovědi na to, jak civilizace – a nejen ta staroegyptská – vznikly, fungovaly, jaké byly jejich cesty vývoje, jak se vyrovnávaly s krizemi i změnami přírodního prostředí
Publikace představuje pohled třiatřiceti autorů – akademiků, humanitních vědců, přírodovědců a ekonomů – na aktuálně velmi živý pojem „kolaps“, a to z jak z hlediska současného (dotýká se např. bankovní krize), tak historického. Nesporným přínosem je ve všech případech aktualizovaný přístup autorů ke krizovým momentům v dějinách velkých civilizací (staroegyptské, čínské, římské ap.) nebo říší
Výpravná, celobarevná publikace je věnována českým výzkumům egyptské Západní pouště. V posledních letech se českému týmu podařilo objevit a zčásti i prozkoumat doposud neznámé lokality v oáze El-Héz, která postupně zaniká již přes 1600 let. Mezi nejvýznačnější patří jedno z nejstarších křesťanských osídlení na území Egypta z 3.–5. stol. n.l., osídlení z doby stavitelů pyramid či sofistikovaný
Autor líčí všední život ve starověkém Egyptě v době jeho nejslavnější historie - v době budování pyramid – na základě dochovaných nekrálovských hrobek z 3. tisíciletí př. Kr. Egypťané věřili, že život na onom světě je podobný tomu pozemskému, a tak hrobky byly zdobeny nejen texty, ale i scénami z každodenního života, náboženskými motivy i tematikou vlastního pohřbu. Některé z těchto hrobek patří