Iniciace je soubor rituálů, kultů, obřadů a zkoušek, po nichž následuje zásadní změna náboženského a sociálního statusu osoby, která iniciaci podstupuje. Vstupuje do chaosu a poodstupuje rituální smrt, stává se jakousi tabulou rasou a začíná znovu, aby se z přírodního tvora mohla stát součástí duchovního života svého společenství – bytostí spojenou s bohy, předky a tím, jak se věci na „počátku“
Obecný úvod do fenomenologického a historického studia náboženství z pera klasika moderní religionistiky určený pro široké publikum. Jednotlivé kapitoly knihy pojednávají o vztahu posvátného a profánního na rovině prostoru, času, přírody a lidského života.
Světoznámý historik náboženství Mircea Eliade (1907-1986), jehož odborné dílo i poválečná tvorba prozaická jsou českému čtenáři známy už téměř v úplnosti, se nyní představuje i jako dramatický autor. O problematiku divadla se zajímal už od mládí, jeho úvahy však nikdy nevykrystalizovaly v nějakou ucelenou teorii, najdeme je roztroušené především v jeho poválečné novelistice a románech Svatojánská
Jedna z nejvýznamnějších prací známého rumunského badatele, pojednává o základních pojmech historie náboženství. Autor se v této knize zabývá povahou posvátna, různými typy božstev, stěžejními náboženskými symboly a jevy, posvátným prostorem i časem a morfologií a funkcí mýtů. MEDAILON AUTORA: Mircea Eliade (1907 - 1986), rumunský religionista, historik a filosof náboženství, spisovatel,
V knize Mýtus a skutečnost shrnuje autor dosavadní poznatky o mýtu. Zamýšlí se nad jeho definicí, zabývá se jeho strukturou a funkcí a dále probírá tematicky jednotlivé typy mýtů. Všímá si mýtů o původu a kosmogonických mýtů, mýtů a rituálů obnovy, mýtů o konci světa, mýtů návratu, mýtů přežívajících v křesťanství i v moderním světě, a to včetně vztahu mýtu a sdělovacích prostředků.
První železo získával člověk z meteoritů, a proto mu přisuzoval týž posvátný charakter jako nebesům, odkud pocházelo. Stejně pohlížel i na ty, kdo se železem a s kovy vůbec pracovali - na horníky, hutníky a kováře. Kniha Kováři a alchymisté není historií alchymie. Autor v ní pouze sleduje vývoj některých prastarých mýtů, rituálů a symbolů, které začaly být spojovány se zmíněnými řemesly a později
Mircea Eliade (1907–1986), bukurešťský rodák, historik náboženství a literát, ve své románové fresce předkládá dokonalý příklad toho, jak dialektika posvátného a světského, která je úhelným kamenem autorovy fenomenologie náboženství, funguje v kontextu prozaického díla. Na ústřední postavě Ştefana Vizira, který se snaží najít absolutní lásku a zároveň vyvázat z přítomného času poznamenaného
V této knize si Eliade klade otázky po smyslu historické existence člověka. Jak sám uvádí v předmluvě, vhodným podtitulem knihy by mohl být Úvod do filosofie dějin. Není to však spekulativní analýza pojmu dějin, ale zkoumání základních představ o světě v tzv. archaických společnostech, které sice žijí své dějiny, ale snaží se od nich odhlížet, dokonce je popírat. Archaický člověk, který je pro
Sv. 3: Dějiny náboženského myšlení představují Eliadeho poslední velké dílo. Na rozdíl od své starší knihy Traité dhistoire des religions, kde se pokusil o systematický výklad morfologie projevů posvátna napříč nejrůznějšími kulturami i dějinnými epochami, líčí zde Eliade jednotlivá náboženství lidstva v jejich dějinách. Toto dílo vyjadřuje autorovo přesvědčení o základní jednotě náboženských
Sv 1: První díl Dějin náboženského myšlení - proslulého díla, do něhož rumunský historik náboženství shrnul výsledky své celoživotní práce - Od doby kamenné po eleusinská mystéria zachycuje nejstarší vrstvy dějin náboženství lidstva, od prvních projevů v prehistorickém období, přes zaniklé civilizace starého Egypta, Mezopotámie, Íránu nebo Chetitské říše, až po rané fáze velkých světových
Sv. 2: Dějiny náboženského myšlení představují Eliadeho poslední velké dílo. Na rozdíl od své starší knihy Traité dhistoire des religions, kde se pokusil o systematický výklad morfologie projevů posvátna napříč nejrůznějšími kulturami i dějinnými epochami, líčí zde Eliade jednotlivá náboženství lidstva v jejich dějinách; toto dílo zároveň vyjadřuje autorovo přesvědčení o základní jednotě
Kniha pojednává o šamanismu a zasazuje jej do kontextu obecné historie náboženství.
Dějiny náboženského myšlení představují Eliadeho poslední velké dílo. Na rozdíl od své starší knihy Traité d’histoire des religions, kde se pokusil o systematický výklad morfologie projevů posvátna napříč nejrůznějšími kulturami i dějinnými epochami, líčí zde Eliade jednotlivá náboženství lidstva v jejich dějinách; toto dílo zároveň vyjadřuje autorovo přesvědčení o základní jednotě náboženských
Fantastické poviedky rumunského spisovateľa, ktorý je známy aj ako významný znalec svetových náboženstiev. Eliade prežil väčšinu života v emigrácii v Paríži a neskôr v USA, kde prednášal na univerzitách o problematike náboženstiev. Zaujímavé je, že odborné texty písal vo francúzštine alebo v angličtine, kým pri písaní krásnej literatúry sa vždy vracal k rodnej rumunčine. Sedem reprezentatívnych
Dnes již klasické dílo světoznámého indologa, historika náboženství a spisovatele obsáhle pojednává o józe, všeindickém souboru duchovních technik, osobitém rozměru indického ducha. V panoramatickém přehledu historického vývoje ukazuje, jakým způsobem do sebe vstřebávala ostatní duchovní, mystické a filozofické systémy Indie a jakým způsobem se podílela na nejhlubších potřebách indické duše:
Vznik tohoto náboženství je úzce spjat se životem a působením Proroka Mohameda. O jeho politickém nadání a náboženském géniu svědčí to, že založil teoretický stát, nové náboženské společenství a poté pro muslimy připravil Korán, čímž islám povýšil na "náboženství Knihy".
Základní příručka světových náboženství z pera dvou předních světových odborníků v oblasti dějin náboženství. Jednotlivá hesla jsou rozdělena podle zeměpisných oblastí a dále pak chronologicky. Četné odkazy na dílčí jevy, božstva, různé náboženské skupiny a hnutí jsou obsaženy v rejstříku. Kniha, vycházející v českém překladu už podruhé, poskytne nejen poučení zájemcům o religionistiku, ale je
Kniha pojednává o šamanismu a zasazuje jej do kontextu obecné historie náboženství.
První železo získával člověk z meteoritů, a proto mu přisuzoval týž posvátný charakter jako nebesům, odkud pocházelo. Stejně pohlížel i na ty, kdo se železem a s kovy vůbec pracovali - na horníky, hutníky a kováře. Kniha Kováři a alchymisté není historií alchymie. Autor v ní pouze sleduje vývoj některých prastarých mýtů, rituálů a symbolů, které začaly být spojovány se zmíněnými řemesly a později
Společným jmenovatelem osmi próz z pera známého rumunského historika náboženství je dialektika posvátného a světského. Úlohu magična z autorových raných textů v nich přebírá složitější duchovní síla, jež skrytě zasahuje do života moderního člověka. Eliade v nich vytváří nový, neokázalý typ fantastična, jehož protagonisty jsou vesměs tuctoví lidé, kteří se proti své vůli dostávají do mimořádných