Co mohou mít společného židovský cukrovarník evropského formátu Ferdinand Bloch-Bauer, původem z Mladé Boleslavi, s venkovským učitýlkem von Ostenem z ostrova Fehmarn ve šlesvicko-holštýnských vodách? Nebo malíř Gustav Klimt s policejním špiclem Kurtem Nowakem z Jihlavy? A především slavná Dáma ve zlatém s vdovou po Pražském katovi Linou Heydrichovou? Osudy těchto a mnoha dalších postav spojuje
e to jeden z největších Čechů, tvůrce naší národní hudby, bez jeho díla si českou kulturu ani neumíme představit. Přesto své chlapecké deníky i milostné dopisy psal německy a správně mluvit a psát česky se učil až dlouho po třicítce. A to není zdaleka jediná okolnost, která nás u autora Prodané nevěsty nebo Mé vlasti může překvapit. O Bedřichu Smetanovi vyšla spousta knih a zdálo by se, že jeho
„Plať pravidelně známky ROH a my ti dovolíme jezdit na nákupy do NDR. Drž hubu, a můžeš si koupit trabanta...“ I takovými pravidly se řídil náš každodenní život v předlistopadovém Československu. Odpudivá husákovská normalizace nás nutila k přetvářce, předstírané loajalitě, kompromisům a lhaní, jen abychom mohli vést jakžtakž normální život. Otevřeně se proti ní postavil jen málokdo. K těmto
To je on! – Tři slova, ze kterých možná vzniklo umělecké jméno surrealistické malířky Toyen. Jméno stejně záhadné, jako byla sama. Jako by za sebou stále zametala stopy. Svá svědectví tak o ní podali jiní. Malíř Jindřich Štyrský, se kterým vytvořila celoživotní uměleckou dvojici. Židovský básník Jindřich Heisler, kterého až do konce války skrývala ve své žižkovské garsonce, protože odmítl
To je on! – Tři slova, ze kterých možná vzniklo umělecké jméno surrealistické malířky Toyen. Jméno stejně záhadné, jako byla sama. Jako by za sebou stále zametala stopy. Svá svědectví tak o ní podali jiní. Malíř Jindřich Štyrský, se kterým vytvořila celoživotní uměleckou dvojici. Židovský básník Jindřich Heisler, kterého až do konce války skrývala ve své žižkovské garsonce, protože odmítl
Co spojilo slavného pražského fotografa a mladou dívku, která právě přežila pochod smrti? Co způsobí pestrobarevný svetr desetiletého kluka, ze kterého jednou vyroste hrdina? A jaké vzpomínky vyvolal klavír, u něhož stále zlobí klapka spodní d? I to se dočtete v povídkové knize Mileny Štráfeldové. Po několika rozsáhlých románech se v ní autorka znovu vrací k naší nedávné historii, tentokrát však
Historický román o osudech Jeronýma Pražského, předního českého učence přelomu 14. a 15. století a blízkého přítele Jana Husa, vychází z důkladného studia historiografických prací. Na základě dochovaných materiálů zde autorka vytvořila možnou podobu životních osudů tohoto nestálého bouřliváka a církevního reformátora. Rodák z Nového Města pražského patřil k největším vzdělancům své doby. Studoval
Novela Sestry B. zachycuje nejen dramatické zvraty života herečky Lídy Baarové včetně jejího vztahu s Josefem Goebbelsem, ale hlavně problém její odpovědnosti a viny za osud mladší sestry Zorky Janů. Ta kvůli Lídě Baarové spáchala v roce 1946 sebevraždu. Zorka neunesla, že ji její herečtí kolegové po druhé světové válce odmítli jakožto „sestru nacistické kolaborantky Baarové“ vpustit do divadla.
Co má větší cenu: žít v bezpečném závětří, ovšem za cenu kompromisů, nebo si stát odvážně za svým a uchovat si čisté svědomí? Kolikrát ve 20. století stáli lidé v Československu před touto volbou? Pro Růženu Vackovou ale otázka takto vůbec nestála. Neochotu přistoupit na kompromis dokázala tato univerzitní profesorka už za nacistické okupace, kdy byla za účast v odboji odsouzena k smrti.
Guláš pro Masaryka je zčásti fiktivní rodinnou kronikou vyhlášené hostinské z jihomoravských Židlochovic, která skutečně vařila guláš pro prezidenta T. G. Masaryka. Kuchařka Poldinka je ale jen jednou z těch obyčejných ženských, které dokáží své blízké pokaždé chránit tím nejprostším způsobem – i uprostřed nejhorší válečné bídy, za epidemií a požárů postaví na stůl mísu s gulášem. A na pozadí