Dílo Kamily Ženaté nelze přiřadit k žádným skupinovým trendům tuzemské výtvarné scény posledních dekád. Autorka patří ke generaci umělců, která, slovy kunsthistoričky Mileny Slavické, „byla jakoby zasypána pískem“. Její hluboce solitérní a zároveň vysoce komunikativní umělecká výpověď je hodnotná nejen bohatstvím suverénně zvládnutých výrazových faset (grafika, malba, video art, site-specific,