Víte, milá dítka, co je poezie? Pokud ano, jste tu správně. A pokud ne, pak jste tu také správně. Přichází k vám totiž malý básník a jeho velká dobrodružství se skřítkem Vítkem, ptáky, anděly, Múzami – a dokonce i dračí lodí! Na ní se náš malý hrdina nadšeně plaví, dokud… Inu, dokud si nepřečtete, jak to celé dopadlo.
Předseda České pirátské strany v knize mluví o svém dětství a dospívání, o poměrech, z nichž pochází, o své adolescentní divokosti, průšvizích během středoškolského pobytu v USA, o divokém pití a hraní po hospodách… A také o tom, jak poznal svoji ženu Lydii a jak ho toto osudové setkání proměnilo. Pronikavé a vášnivé reflexe neuralgických témat naší současnosti jsou vyvažovány odlehčenými
Otevřený rozhovor básníka Milana Ohniska s výjimečnou moderátorkou Danielou Drtinovou a také jedenadvaceti "nejbližšími a blízkými". Kolegové z DVTV a České televize Danielu hodnotí jako bytost urputnou, průvodce jejím biřmováním mluví o lidskosti a pokoře, kamarádky vyzdvihují její smysl pro "nejapný humor", Libuše Šafránková odhrnula oponu osudového propojení jejich duchovní cesty a dcera
Unikátní knižní rozhovor básníka Milana Ohniska se slavným českým rockerem Davidem Kollerem — zpěvákem, bubeníkem, jedním z lídrů kapely Lucie, ale taky neúnavným bojovníkem proti komunistům a zkorumpovaným politikům. Velmi otevřené vhledy do Kollerova hudebního i osobního života jsou doplněny bohatým vizuálním materiálem, včetně řady dosud nepublikovaných fotografií.
Ohnisko má smysl pro detail a ví, že jako za prchavostí skrývá se věčnost, za detailem celý svět. Má k němu úctu. Je to úcta k ubývání, skoré sporosti, zániku. Až chvějivá bázeň. Jemnocit vzbuzující melancholii. Kouzlo dětství, jinošství. Plnost vůní, pohledu, času. Sny a intuitivní sugestivní vzpomínky na život a jiné životy. Tajemství. Mystérium. Obraz na obálce má manýristickou kompozici;
Neslučitelné tak blízko sebe, až to křísne a vznikne něco nového. Koketně se nabídne báseň, v tom vzácném jiskření, jehož slova a verše kdosi rozezná a stvrdí písmem. Milan Ohnisko je takovým zázrakům otevřen, možná je svou hravostí přímo přivolává. Příčné a snové básnické vidění však nerozvíjí směrem k širokodechým surreálným tahům, míří ke zkratce, k co nejoproštěnějšímu jazykovému výrazu. Se