V lese na břehu Divoké Orlice je nalezen mrtvý místní pobuda, který má v kapse vzácný středověký dukát. Vyšetřování se ujímá policejní kapitánka Lenka Nová, známá z románu Žádné dobré zprávy, která po odchodu z krajské kriminálky zakotvila na maloměstě. Stopy ji zavedou do nedalekého kempu, kde pobývá skupina studentů na archeologické exkurzi. Podezřelých s potenciálním motivem přibývá, pátrání
Jednoho listopadového rána uklízečka nalezne docenta Ondřeje Chalupu zastřeleného v jeho pracovně. Souvisí vražda s jeho dlouhodobou snahou o odvolání univerzitního kvestora kvůli podivným machinacím při rekonstrukci historické univerzitní budovy? Proč vrah riskoval a střílel přímo v budově? Kdo všechno měl důvod přát si smrt svérázného, ale čestného docenta? Těšit se můžeme na druhý díl ze
Je horké srpnové odpoledne roku 1987. Končí prázdniny a dvanáctiletá Hana se v prvorepublikové vile u řeky na kraji města stane svědkem šokující vraždy. Příslušníci Veřejné bezpečnosti pachatele nápadně rychle zadrží, přičemž Hanino tvrzení, že vrahem byl ve skutečnosti podivný zelený přízrak, ze všeho nejvíc připomínající vodníka z Erbenovy Kytice, nikdo nebere vážně. Policejní komisařka Marie
Loupežné přepadení studentky, které se zvrtlo. Nemotivovaná vražda ukrajinské profesorky historie, jež do Česka utekla před válkou. Zběsilý útok na oblastní manažerku bezpečnostní agentury. Zemřel vyznavač konspiračních teorií skutečně přirozenou smrtí? Souvisejí spolu tyto události, nebo se jedná jen o sled náhod? A není těch zločinů víc? Bývalá policejní komisařka Marie Výrová se po
Druhé, revidované vydání prvního případu Marie Výrové Pouhých deset let a pět knih stačilo k tomu, aby se komisařka Výrová stala jednou z nejpopulárnějších postav současné české detektivky. V kostele ve Štěpánově nedaleko Olomouce je nalezeno tělo mladé ženy, které vzbuzuje dojem, že se stala obětí podivného rituálu. Komisařka Výrová se v rámci rozplétání záhady, do níž jsou zapleteni místní
Trojí návrat Velké Sovy Po čtyřech románech se oblíbená vyšetřovatelka Marie Výrová vrací v souboru obsahujícím tři rozsáhlejší povídky. Po odchodu od policie Marie přijala nabídku přednášet na olomoucké univerzitě praktickou kriminologii. Avšak ani poklidná akademická dráha ji neuchrání před kontaktem se zločinem; znovu tak musí spojit síly s bývalými kolegy při vyšetřováních, která se jí
Vrchní komisařka Marie Výrová, přezdívaná „Velká Sova“, spolu se svými kolegy vyšetřuje noční loupežné přepadení, během něhož skupina maskovaných mužů ukradla z olomoucké zoologické zahrady tři severoamerické medvědy a současně zavraždila vrátného. Vyšetřování je zprvu neúspěšné; základní otázka, k čemu někdo potřebuje živé medvědy, zůstává nezodpovězena. Když navíc jediného vytipovaného
Český detektivní román s psychologickými motivy a svéráznou komisařkou Výrovou v hlavní roli. Je horké srpnové odpoledne roku 1987. Končí prázdniny a dvanáctiletá Hana se v prvorepublikové vile u řeky na periferii města nechtěně stane svědkem mimořádně brutální vraždy. Příslušníci Veřejné bezpečnosti pachatele nápadně rychle zadrží a její tvrzení, že vrahem byl ve skutečnosti podivný zelený
Jednoho listopadového rána uklízečka nalezne docenta Ondřeje Chalupu zastřeleného v jeho pracovně. Souvisí vražda s jeho dlouhodobou snahou o odvolání univerzitního kvestora kvůli podivným machinacím při rekonstrukci historické univerzitní budovy? Proč vrah riskoval a střílel přímo v budově? Kdo všechno měl důvod přát si smrt svérázného, ale čestného docenta? Těšit se můžeme na druhý díl ze
Skvělá současná detektivka se odehrává v Olomouci a jejím okolí. V kostele je nalezeno tělo mladé ženy. Je do vraždy zapleten místní kněz, stala se mrtvá obětí nepovedeného exorcismu? Stopy však nečekaně vedou do prostředí olomoucké univerzity. Případ se komplikuje, přibývají další mrtví. Motivaci pachatele objasní až poslední vražda.
V této inspirativní monografii se autor pokouší najít smysl postmodernistické literatury prostřednictvím pojmu světový názor. Román nás při četbě pobízí k přemýšlení nad světem i sebou samým, k uvažování nad vlastní identitou. Je současná doba svědkem návratu tradičního realistického vyprávění? Kde je hranice mezi komerčností a uměleckostí? Co mají společného Vladimir Nabokov a Jasunari Kawabata?
Populárněji orientovaný pohled na slavné romanopisce 19. století (Dostojevskij, Hugo, Turgeněv, Flaubert a další), doplněný obrazovou přílohou. Kniha se snaží ukázat, jak způsob, jímž spisovatelé popisovali chování zvířat či přímo své zvířecí hrdiny, vypovídá o dobové atmosféře, pojetí vědy a významu přírodních věd ve společnosti, o dobových etických a ekologických normách. Analýza tehdejšího