Tento čtvrtý svazek ediční řady Fontes iuris romani, představující překlady základních pramenů římského práva do češtiny, navazuje na předchozí díly, které byly věnovány zákonodárnému úsilí císaře Iustiniana. Prvním z nich byla učebnice práva Institutiones vydaná roku 533 n. l. Na ni navázaly první dva díly zákoníku Digesta seu Pandectae téhož císaře, které vyšly v letech 2015 a 2019. Tento třetí
Třetí svazek ediční řady Fontes iuris romani, představující překlady základních pramenů římského práva do češtiny, nabízí vybrané tituly z 16. až 35. knihy zákoníku Digesta seu Pandectae císaře Iustiniana z roku 533 n. l. Čtenář zde nalezne především partie věnované římskoprávnímu pojetí smluv, jako je úschova, příkazní a společenská smlouva. Následuje právní úprava kupní smlouvy, zástavních
Prameny římského práva jsou v běžném povědomí spojovány s texty, které pochází od římských právníků. Jsou to přitom především díla vytvořená v období tzv. klasické právní vědy tedy v době jejího největšího rozkvětu. Dochovaných pramenů, z nichž můžeme poznávat, jak římské právo nejen vypadalo, ale zároveň jakým způsobem se proměňovalo, je přitom daleko více. Tato kniha v překladech do českého
Publikace nabízí ucelený přehled římského soukromého práva umožňující snadnější uchopení této obsáhlé a komplikované materie. Neklade si za cíl postihnout římské soukromé právo do všech detailů a již vůbec ne v jeho vývojové a historické dimenzi. Nicméně pro plné pochopení konstrukce jednotlivých institutů, zejména v kontextu fungování celého právního řádu starověké Římské říše, nezbytně
Tato publikace nabízí přehlednou formou, v abecedním pořádku, přehled nejdůležitějších pojmů, termínů a obratů z římského práva. Základem je právní terminologie používaná v rámci všech oblastí římského soukromého práva (právo osob, věcná práva, závazky, dědické právo, právo procesní). Kromě toho jsou sem výběrově zařazeny také pojmy z práva veřejného: trestní právo, ústavní právo, administrativní
Cieľom učebnice je poskytnúť informácie pre úplné pochopenie konštrukcie jednotlivých inštitútov, najmä v kontexte fungovania celého právneho poriadku starovekej Rímskej ríše, pričom poukazuje na niektoré zásadné vývojové zmeny, ku ktorým došlo v priebehu stáročí v rámci rímskeho práva.
Publikace obsahuje soupis událostí a údajů souvisejících s římským právem. Chronologicky sleduje vývoj právního řádu starého Říma v jednotlivých obdobích ? době královské, období republiky, první fázi císařství a v době pozdní Římské říše. Poté autor rozebírá další osudy římského právního vývoje až do 20. století. Autor výběr dat neomezil pouze na oblast soukromého práva, ale zahrnul rovněž údaje