Když v 19. století vznikala psychologie jako samostatná věda empirické povahy, moderní neurověda dosud neexistovala. Neurovědná témata se však diskutovala přinejmenším na poli psychofyziky, z jejíhož základu vzešel i soubor dopisů adresovaný berlínskému lékaři Wilhelmu Fliessovi v roce 1895. Tyto dopisy psal Sigmund Freud, k jejich publikování se však nikdy neodhodlal. Vyšly až po jeho smrti
„Filosofie mysli je jedním z pozoruhodných příspěvků k vysvětlení povahy a funkce lidské mysli. Tento filosofický obor je dnes přirozenou součástí kognitivní vědy. Ačkoli jsou jeho výsledky do značné míry teoretickou reflexí problematických aspektů lidské mysli, přibývá filosofických studií, které aplikují jakožto nedílnou součást této reflexe výsledky empirických věd, zejména neurověd.