Havárie amerického bombardéru u Vísky 5. března 1945 patří k opomíjeným událostem konce druhé světové války. Z osádky prvního pilota Ralpha Wade Kittlea zahynul palubní střelec Robert Hoyt Warren. Byla to jedna z posledních ztrát amerických bombardérů na území současné České republiky. Na otázky, zda byla Létající pevnost sestřelena, či havarovala kvůli špatným povětrnostním podmínkám, hledáme
Stopy aristokratů a aristokratek nalezneme již v době prvních nesmělých pokusů o vzlet. V případě pražských pokusů s neřízenými balony 14. a 16. února 1784 objevíme jméno vzdělaného hraběte a vychovatele arcivévodů Armanda Gastona Motteta, původem sice ze švýcarské rodiny, kterou do hraběcího stavu povýšil modenský vévoda Francesco III. d´Este, ale jehož syn Alexander Armand získal od císaře
Kniha popisuje pohnuté události druhé světové války v obcích Brandýsek a Cvrčovice. Její titul „Není malých historií“ nebyl vybrán náhodně. Života obou obcí se přímo dotkla například lidická tragédie nebo letecká bitva nad Slánskem 2. března 1945. Nevyhnuly se jim ani krutosti války, ať již vyvraždění židovských spoluobčanů nebo popravy odbojářů. Sedm obyvatel Brandýsku položilo své životy ještě
Přestože první letadlo těžší vzduchu vzlétlo v Praze již v prosinci 1909, první oficiální letiště bylo v Praze založeno až v roce 1919. Do té doby nejčastěji první aviatici využívali chuchelské závodiště, pouze Ing. Jan Kašpar vzlétnul z polí u tehdejšího Proseku. Nepříliš daleko odtud vzniklo první oficiální letiště Praha, dnes známé jako Praha-Kbely. Až do roku 1937 se jednalo o největší
Nakladatelství Svět křídel vydává novou knihu Michala Plavce, která se jmenuje Smrtonosná oblaka. Letecká válka mezi Labem a Orlickými horami 1938-1945. Publikace volně navazuje na řadu knih tohoto autora, které se věnují letecké válce a bombardování českých měst během druhé světové války. Dosud byly vydány tituly …a země se chvěla, Bomby pod Řípem, Praha v plamenech (doplněné a rozšířené vydání
Nálet na Prahu 14. února 1945, po němž zůstalo v troskách okolí Karlova náměstí, Vinohrady a další městské části, dodnes nenechává obyvatele hlavního města a České republiky klidnými. Vedou se spory, zda k americkému náletu došlo omylem, či zda se jednalo o cílené bombardování. Nálet je v této knize přiblížen pomocí vzpomínek amerických letců i obyvatel Prahy. V pozadí této události ovšem
Publikace s věnuje oficiálním i neoficiálním rekordům, kterých dosáhli čeští (českoslovenští) piloti balonů a letadel od dob počátků létání. Jednotlivé kapitoly pojednávají o Zdenko Dvořákovi, ing. Janu Kašparovi, Klementu Adamcovi, JUDr. Rudolfu Rumplesovi, Vilému Stanovském, Bořivoji Drtinovi, Jánu Ambrušovi a Vojtěchu Matěnovi, Václavu Jíchovi a Juliette Liska, Janu Anderlovi a Radomíru
Rok 1910 a zvláště 16. duben tohoto roku se zapsal nesmazatelně do historie českého letectví — uskutečnil se první vzlet Jana Kašpara a několika dalších Čechů. Můžeme na základě našich dosavadních znalostí prohlásit, že právě tento rok a ne jiný je oním historickým mezníkem v dějinách letectví? Jakým způsobem se odrazil tento předěl ve společnosti?