Kniha podrobně zkoumá podmínky ve vyhlazovacím sektoru tábora smrti SS-Sonderkommando Treblinka s časovým ukotvením v tzv. druhé funkční fázi (září 1942-srpen 1943). V rámci komparace současně vykresluje situaci v sektoru smrti typologicky příbuzného tábora Sobibor. Zohledňuje jak perspektivu židovských vězňů, kteří byli přinuceni přímo se podílet na vyhlazovacích operacích, tak hledisko
Kniha sleduje autorovy osobní zkušenosti s pátráním po posledních svědcích z táborů okamžitého vyhlazení Treblinka a Sobibor. Je vystavěna na základě autorova mnoha-letého výzkumu holocaustu, který započal v roce 2000 návštěvou památníku v Treblince. Právě zde si autor uvědomil, jak málo je v českém prostředí věnováno historii tohoto zřejmě nejvýznamnějšího tábora. Úzkou pramennou základnou se