Kniha nabízí pohled do historického pozadí formulování koncepce informační gramotnosti jako určitého nástroje pro úspěšnou adaptaci na informační společnost.
V aktuálním, pátém svazku edice Munice s názvem Život onlife se zamyslíme nad hybridní povahou sociálního a pracovního prostředí, ve kterém se většina z nás běžně pohybuje. Hranice mezi online a offline se stírají, oba světy se spojily v jeden. Jak pokračující technologická revoluce ovlivní naše vzdělávání, profesní úspěšnost či hodnotovou orientaci? Podle informační vědy spočívá jádro odpovědi
Monografie se snaží na pozadí myšlenek vybraných fenomenologů (Martina Heideggera, Jana Patočky, Jana Sokola) a pragmatistických myslitelů (Marca Johnsona, George Lakoffa či Antonia Damasia) reflektovat fenomén filosofie informace v novém rámci, než jak činí Luciano Floridi - zaměřuje se mnohem více na proměny současného světa a jeho vztahu ke vzdělávání a myšlení. Na příkladu jednotlivých
Monografie se systematicky zabývá kritickou reflexí Evropského rámce digitálních kompetencí pro občany, jehož pracovní překlad také obsahuje. Rámec zasazuje do širší fenomenologické myšlenkové tradice a následně postupně prochází všech 21 kompetencí, v nichž nachází zajímavá místa k úvahám a kritické reflexi skrze transdisciplinární pojetí. Jde o první monografii, která se systematicky
Kniha se věnuje tématu digitálního informačního kurátorství, které studuje v kontextu konektivistické a konstruktivistické výuky. Toto téma ukazuje jako zásadní pedagogický přistup, který umožňuje vzdělávání s vyšší mírou participace studentů, jejich autonomii, ale také lepší diferenci vzdělávacího obsahu. Téma digitálního informačního kurátorství kniha zařazuje také do kontextu informační vědy,
Knížka vychází z konceptu myšlenkových map známého amerického autora Tony Buzana. Michal Černý ovšem tuto metodu upravil pro českého dětského čtenřáe tak, aby děti mohly pracovat s důvěrně známými reáliemi a pohybovaly se v prostředí, které je jim blízké.
Knížka vychází z konceptu myšlenkových map známého amerického autora Tony Buzana. Michal Černý ovšem tuto metodu upravil pro českého dětského čtenřáe tak, aby děti mohly pracovat s důvěrně známými reáliemi a pohybovaly se v prostředí, které je jim blízké.
Kniha sleduje otázky online vzdělávání v jejich pedagogicko-psychologické podobě, s tím, že vychází z konceptu jistého novočtení kybergogické koncepce online učení. V prvé části se zaměřuje na novou interpretaci a využití Bloomovy taxonomie. V druhé se věnuje jednotlivým tématům, které s online vzděláváním specificky souvisejí – od sebehodnocení či motivace, až po práci s pamětí nebo gamifikaci.
Kniha nabízí komplexní a vzájemně provázaný pohled na klíčové filosofické otázky, které se objevují v současné fyzice. Kombinuje přitom historiografický přístup popisu vývoje jednotlivých fenoménů s hlubší analýzou vybraných problémů s důrazem právě na jejich vztah ke konkrétním dějinným souvislostem. Reflektuje témata metodologie fyziky, časoprostoru a antropického principu, přičemž upozorňuje
Kniha se věnuje tématu digitálního informačního kurátorství, které studuje v kontextu konektivistické a konstruktivistické výuky. Toto téma ukazuje jako zásadní pedagogický přistup, který umožňuje vzdělávání s vyšší mírou participace studentů, jejich autonomii, ale také lepší diferenci vzdělávacího obsahu. Digitální informační kurátorství představuje jeden z možných základních přístupů k
Vzdělávání není činnost, která má končit za školními dveřmi. Naopak možnosti osobního rozvoje, studia toho, co je pro člověka skutečně zajímavé a důležité často začíná až tehdy, kdy má čas a možnost organizovat si učení se po svém. Knížka vám přináší 69 metod či přístupů, které při učení sebe sama lze použít.
Publikace nabízí komplexní a originální pohled na problematiku. Dává dohromady témata, která jsou vlastní projektování informačních systémů obecně s tématy, která jsou vlastní jiným oblastem legislativa, design služeb, dialogové systémy, umělá inteligence, pedagogika atp. Vytváří tak interdisciplinárně pojatou, netradičně řešenou publikaci, která se snaží být základním myšlenkovým východiskem
Závěrečný svazek trilogie Výpočty se zabývá některými aplikacemi teorie, vyvinuté ve svazcích I a II. Hlavním tématem je algoritmický pohled na otázku řešitelnosti různých typů rovnic. Svazek se zabývá diofantickými rovnicemi, Matijasevičovou větou a některými speciálními typy diofantických rovnic, dále pak teorií reálně uzavřených těles, Tarského větou a teorií unimodulárních a hermitovských
Kniha se zabývá teorií algoritmů formalizovaných pomocí Turingových strojů a částečně rekursivních funkcí. První svazek je věnován vybudování výpočetního modelu a problému konvergence výpočtů - teorii algoritmické (ne)rozhodnutelnosti, rovněž se věnuje aplikacím teorie algoritmů v logice. Druhý a třetí svazek budou vydány v roce 2012.
Kniha se zabývá teorií algoritmů formalizovaných pomocí Turingových strojů a částečně rekursivních funkcí. První svazek je věnován vybudování výpočetního modelu a problému konvergence výpočtů - teorii algoritmické (ne)rozhodnutelnosti, rovněž se věnuje aplikacím teorie algoritmů v logice. Druhý a třetí svazek budou vydány v roce 2012.