V textu nalezneme otázky: jak naše synodalita souvisí s odvahou hovořit o Rupnikovi; co to je eschatologie; zda je Bůh zastíněn naší prací pro něho; proč oslovujeme Boha osobním jménem Ježíš; naše zralost v očekávání Ježíšova Druhého příchodu; úhybná alibi v duchovním rozhodování; skryté a nenápadné osobnosti ducha; radost ve spletitém čase.
Témata duchovního života vycházejí ze současnosti. Synodální realita – nepřejeme si hovořit o skutečném Rupnikovi. Falešná rozlišení ve virtuálním a naaranžovaném besedování. Spočinutí v živém Kristu a radost z Písma – pramene realismu. Duchovní a falešné rozlišování. Protipapežství odvrácené od Kristovy paruzie…
Nakolik vyzýval Tolstoj k odkládání zbraní a vybízel k abstraktnímu usmiřování? Jak se falešným postojem pacifisty trápil Dostojevský? Nenapomohl pasivní přístup k nastolení ruské revoluce?
Co by řekl Tomáš Špidlík k současnému Rusku? Jaká je vlastně modlitba těch, kdo nepřijímají papeže Františka? Proč ti, kteří skládali Ježíšově Matce básně a pronášeli dlouhá kázání, nazvali zároveň sdělení Bernadety v Lurdech pobožnůstkářstvím a pomatenou teologií? Dosáhneme někdy zdravé zbožnosti?
Palčivé otázky duchovního života odpovídají palčivé době. A konkrétní život je spojen s dobou. Otevíráme témata: církev a majetek, příležitosti ke ztišení a modlitbě, statečnost a věrohodnost, souvislosti dneška s tradicí.
Covidová atmosféra do duchovního života vstoupila již naplno. Kromě analýzy protikladných postojů se text zaobírá tvůrčí přítomností Kristovou. Ten člověka v dějinách civilizace vždy věrně doprovázel. Přicházející Kristus polohy srdce v naší mezní situaci uspořádává originálně.
Text komentuje události duchovního života v kontextu koronaviru. Podstatná je Pánova vznešená přítomnost a hluboká zúčastněnost. Autor je přesvědčen, že žijeme v bezprostředním očekávání slavného Pánova příchodu a je nezbytné se na tuto událost připravovat.
O tématech víry a duchovního života se vede rozprava nejlépe mezi přáteli. Text sleduje dialogickou formu, v níž se označují naše nesnáze, záměry, karikatury i příznivé podněty.
Text odkrývá témata duchovního života s pohledem na církev třicet let po Anežce. Můžeme se vyjadřovat protievropsky, pokud jsme na delší dobu ani nepřekročili hranice vlastní země? Žije Pán tím, co je nám vlastní? A jak poznat, že k nám hovoří? Slyší papež jeho hlas? Jak v sobě objevit tvořivost ticha? Jak skloubit modlitbu a starosti všedního dne?
Služba varhaníka, v místech, kde má svou tradici, patří k duchovnímu bohatství chrámu, ale i společenského a kulturního života. Text reflektuje nesnadnou profesi z pohledu spirituality. Dbá nejen o praktická provozní témata, ale připouští rovněž otázky vnitřnějšího rázu.
Čím se zaobíráme, jsme-li spoutáváni slovem koronavir? Jak tento čas a své bytí nahlížíme duchovně? Je naše kulturní povědomí vnitřnější, nebo spíše závislé jen na vnějších možnostech? Nečekají některé knihy už příliš dlouho na jejich přečtení? Text analyzuje aktuální podobu naší apatie, úzkosti i naděje.
Text o jednotlivých svátostech církve nabízí podněty k duchovnímu životu. Opírá se o předchozí zkušenost klasiků spirituální teologie. Jde o praktické uchopení tématu.
Označení Žijeme v době papeže Františka podtrhuje, že se nacházíme uvnitř jeho pontifikátu. Text sleduje buď přímo komentář k jeho stanoviskům či k těm, kdo papeže hodnotí, nebo analyzuje, co je s jeho postojem spojené. Odpovídá též na otázku, zda papež rozděluje, nebo spíše připravuje na to, co je důvodem k plnější jednotě.
Nejdiskutovanější světec 20. století otec Pio z Pietrelciny zanechává tolik dobra, že nepřekvapuje, kolik četných modlitebních textů se na něj odvolává. Obdivujeme jednání Hospodina v životě těch, kteří jsou mu milí. A proto po devět dní hledáme to, co sám Pán považuje za důležité v našem životě.
Benediktin, poustevník, svatý Leonard je francouzský světec 6. století, známý jako patron sedláků, stájových čeledínů a stájí vůbec i s dobytkem a koňmi, ale ochraňuje také nejrůznější řemeslníky: zámečníky, kováře, vozky (dnes taxikáře), obchodníky s ovocem, horníky nebo medaře.
Soubor Pramen dokonalé útěchy: O kázání, zpovídání a eucharistické úctě zahrnuje tři příspěvky k prohloubení duchovního života. Text nabízí k oněm tématům také prakticky cílené otázky k vyhodnocení. Například: můžeme upřednostňovat úlohu společenství před vnitřním zakoušením Božích tajemství?
Text Spirituální teologie zahrnuje důležitá témata duchovního života a jejich uchopení v každodenním životě. Četné otázky, které vyslovuje současný člověk a které byly důležité i pro předchozí generace, se systematicky vyhodnocují. I když text vyrostl z mnohaleté zkušenosti ve výuce oboru na teologické fakultě, nemá pouze studijní účel.
Hledání jakosti – Duchovní podněty odpovídá otázkám, které si člověk často klade. Existuje kolem nás skutečná kvalita, anebo jsou jen rozmanité jakosti, šité na míru různým a odporujícím si požadavkům? Jak nalézt vnitřní svobodu, když se nás živě dotýkají kazy a nedostatky: lidí a věcí?
Předložený text Specifické otázky z eschatologie odpovídá klasickým tématům z eschatologie jako: kultura umírání, teologie naděje, spiritualita modlitby a oběti, nezdravá vychýlení ve zbožnosti, očistec, odpustky, kaplani na hradech a zámcích, fenomén tzv. strašidel a jiná.
Autor analyzuje aktuální otázky k tématům víry a duchovního života. Na životní styl křesťana se oprávněně kladou nároky, které předkládaný text systematizuje.
