Kniha se věnuje literární tvorbě německo-židovských autorů, kteří po druhé světové válce působili v nově vzniklých německých státech – v Německé demokratické republice a ve Spolkové republice Německo – a následně ve znovusjednoceném Německu. Na příkladech literárních děl první a druhé generace spisovatelů přeživších holocaust autorka popisuje, jak je reflektován holocaust, fenomén židovství a
Kniha se zabývá životem židovské menšiny v českých zemích v období od vzniku samostatného Československa do 2. světové války a v poválečném období. Stěžejní část publikace tvoří záznam vzpomínek patnácti pamětníků židovské národnosti, jejichž rozmanité příběhy dokládají charakteristické rysy židovské identity i nelehké osudy těch, kterým se podařilo přežít holocaust.