Bužci a trojhlavá stvoření, smrtka zaplétaná červenou stuhou. Texty se silou mýtu a obrazností dítěte, rozprostřené mezi pradávným a živoucím. Až hmatatelné vize, ve kterých se zvuky těl ze sousedství prolínají s hlasy zásvětí. Z hlubin rodinných dějin, milostných zápasů a ženského těla mluvícího všemi vášněmi vystupují slova, která se brání utišení: ostrá, něžná, kousavá i posvátná. Domácnost se
Debutová básnická sbírka Martiny Kastnerové je odvážnou výpravou do prostoru mezi člověkem a světem, mezi nitrem a vnějškem, mezi zkušeností a její metafyzickou ozvěnou. Autorka, jejíž doménou je dosud literárněvědná a filozofická reflexe, zde vystupuje jako básnířka s výrazným jazykem a silnou emotivní naléhavostí. Její poezie navazuje na tradici moderního evropského myšlení i expresivní lyriky
Když Philip Sidney 17. října 1586 v mladém věku třiceti dvou let umírá následkem zranění z bitvy u Zutphenu, jeho díla kolují pouze v rukopisné podobě, některá zůstala nedokončena. Přesto je jeho osobnost postupně utvářena do podoby kultovního hrdiny a básníka, počínaje líčením jeho hrdinských skutků i smrti a pokračujíc monumentálním pohřbem, jenž údajně jeho tchána Francise Walsinghama
K mnoha změnám, kterými procházela společnost alžbětinské Anglie, patří i nová role „básníka z povolání“ – autorka knihy ho přirovnává k postavám dnešní popkultury: jsou obecně známé, jsou jim přisuzovány slušné výdělky, ale ne vždy slušná pověst. Jeden z nich, dramatik Ben Jonson, sám sarkasticky poznamenává: Básník je ten /…/ ubožák, který se poezií musí živit. – Tito „ubožáci“ však měli pestré
Záměrem monografie je poskytnout souhrnný přehled teorií interpretace, jejichž tématem bývá Shakespeare, resp. renesanční literatura, přičemž se s ohledem na rozsah problematiky zaměřuje na koncepce současné, vytvářející konfrontační rámec vybízející ke komparaci a analýze. Nekončí se však konstatací neslučitelnosti interpretačních postupů, které se navzájem vyvracejí; nýbrž se ukazuje, že i