Sbírka bájí a pověstí Martina Strouhala byla vydána k 100. výročí jeho narození. Martin Strouhal na všech svých učitelských pracovištích Litovelsku, Bouzovsku a Zábřežsku pilně sbíral a zapisoval místní pohádky a pověsti, které shrnul potom do dvou beletristických sbírek: Báje a pověsti a Kytice pověstí, které poprvé vyšly v polovině minulého století. Tato kniha je výběrem jeho bájí a pověstí
Kdo se stal za svého života náčelníkem Eskymáků, námořním kapitánem, polárním průzkumníkem, vynálezcem a světoznámým spisovatelem? Kdo potřásal rukou prezidentu Tomáši G. Masarykovy a předváděl ve městě zlaté horečky Dawson City návštěvníkům fungující Perpetuum mobile? Kdo byl v USA prohlášen nejúspěšnějším autorem měsíce a současně žil v chudobě za polárním kruhem? Kdo byl za svého života
Cílem knihy je přispět k diskusi o žádoucí podobě učitelského vzdělání. Kniha představuje texty autorů, kteří se dlouhodobě zabývají otázkami učitelské profese a učitelského vzdělávání v kontextu filosofie a sociologie výchovy, vysokoškolské didaktiky, osobnostně sociálního rozvoje i samotné pedeutologie. V pluralitě uvedených perspektiv autoři diskutují o následujících tematických okruzích:
Kdo se stal za svého života náčelníkem Eskymáků, námořním kapitánem, polárním průzkumníkem, vynálezcem a světoznámým spisovatelem? Kdo potřásal rukou prezidentu Tomáši G. Masarykovy a předváděl ve městě zlaté horečky Dawson City návštěvníkům fungující Perpetuum mobile? Kdo byl v USA prohlášen nejúspěšnějším autorem měsíce a současně žil v chudobě za polárním kruhem? Kdo byl za svého života
Kniha představuje významného francouzského myslitele a jednoho ze zakladatelů moderní sociologie Émila Durkheima (1858-1917). Pojednává o Durkheimových předchůdcích na poli sociální vědy, o jeho epistemologii, sociologické metodě a různých podobách uchopení vztahu mezi individuem a společností, zejména v oblasti epistemologie, morální sociologie a teorie výchovy. Monografie ukazuje v českém
Kniha je určena učitelům i studentům pedagogiky, učitelství i širší pedagogické veřejnosti. Představuje koncept teorie výchovy jako komplexně založené reflexe zohledňující metodologickou dvojznačnost východisek v myšlení o výchově: východisko filosofie a východisko vědy. Čtenář v textu nalezne rozbor pojmů, bez nichž se teorie výchovy neobejde (diskurs, formativní proces, zájem, autorita,