Odkud se k Masarykovi dostal koncept demokratické republiky, co jím myslel a proč mu dosud nebyla věnována pozornost? Řada domácích i zahraničních filosofů, historiků, sociologů a politologů zkoumala Masarykův koncept demokracie, nový stát Čechů a Slováků a velkých národnostních menšin, skutečnost, že stát založil filosof, ale koncept demokratické republiky zůstal nepovšimnut. Masarykův koncept
Kniha Relativismus a (post)pravda v demokracii se zaměřuje na klasickou i nově aktuální otázku pravdy, která je permanentně konfrontována, zpochybňována i negována relativismem, spekulací i postpravdou. Autoři se ptají, zda a jak se pravda vztahuje k dějinám a projevuje v nich, jaké místo má ve vědě, jak interaguje s vírou a co se s ní děje v demokracii. Tyto vzájemné, neobvykle překřížené a
Kniha přibližuje a kriticky interpretuje dílo Jana Huse prostřednictvím čtyř různě zaměřených oddílů. V prvním je zkoumáno dílo Jana Husa, ve druhém proces, odsouzení a upálení, ve třetím recepce, tedy druhý život, ve čtvrtém přijdou ke slovu různé interpretace. V knize se setkávají husovští badatelé, teolog Jakub S. Trojan, filoložka Jana Nechutová, teolog a středoškolský učitel Martin Chadima,
Co znamená, když řekneme, že západní liberální demokracie je sekulární? Jak rozumíme sekularizaci a jak sekulárnímu státu? Je sekulární demokracie jednoduše hodnotově neutrální nebo se za konceptem sekulárního státu skrývají nějaká dilemata, paradoxy a rizika? Dokáže sekulární liberální stát obnovovat a garantovat svoje hodnotové a normativní zdroje bez porušení podstaty? Dokáže sekulární
Kritická reflexe demokracie a občanské společnosti je kniha, v níž třináct autorů (Petr Bláha, Ivan Buraj, Petr Krejčí, Šimona Löwensteinová, Evžen Martínek, Jan Musil, Jan Payne, David Peroutka, Martin Šimsa, Zuzana Škorpíková, Jan Šmíd, Daniel Štěpánek, Hynek Tippelt) v pěti kapitolách (Teorie, Krize, Kritika, Skepse, Alternativy) kriticky reflektuje z různých pozic různým filosofickým a