Téměř sto let představoval okresní hejtman v očích obyvatel každého okresu malého císaře. Jeho moc zasahovala do všech důležitých oblastí veřejného života, na svěřeném území garantoval právo a pořádek, zároveň hrál roli prostředníka mezi periferními oblastmi a centrem státní moci. Publikace přináší první ucelené zpracování činnosti tohoto dnes již zaniklého úřadu a jeho představitelů. V první
Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849-1918 obsahuje více než tisícovku biografických hesel vedoucích státních činitelů v Čechách působících v tzv. politických úřadech. Vedle detailního zachycení služebních kariér místodržitelů, vedoucích úředníků místodržitelství, zemské školní rady a policejního ředitelství stejně jako okresních hejtmanů či okresních představených
Roku 1900 zasedl ve vídeňské vládě ministr bez portfeje, jehož posláním bylo hájit české zájmy v rámci mnohonárodnostní monarchie. Vedle poslanců v říšské radě se tak český zástupce objevil i na ministerském postu a následujících deset let cíleně podporoval český průmysl, umění nebo školství. Čeští ministři ve spolupráci s poslanci v té době nejsilnější mladočeské strany cíleně prosazovali české
Tucet příspěvků českých i zahraničních odborníků sleduje proměny administrativy modernizujícího se státu a jeho úřednického sboru. V kontextu nejen národnostních problémů, ale i rozvíjejícího se politického stranictví jsou v publikaci představena různá odvětví státní správy jak v posledních desetiletích existence habsburské monarchie, a to na příkladu několika korunních zemí, tak i po roce 1918 v
Korespondence mezi českým historikem, státním úředníkem a ministrem v předlitavské vládě Antonínem Rezkem (1853–1909) a mladočeským poslancem, předsedou poslaneckého klubu a Rezkovým nástupcem v úřadu ministra krajana Bedřichem Pacákem (1846–1914) představuje významný pramen k poznání českých moderních politických dějin na přelomu 19. a 20. století. Soubor více jak čtyř set dokumentů svou