Martin Heidegger

Věda, technika a zamyšlení

Překlad dvou významných přednášek z roku 1953 (Otázka techniky. Věda a zamyšlení), které reprezentují Heideggerovo definitivní stanovisko k novověké vědě a moderní technice. Svou celoživotní otázku, jíž byla otázka po bytí, promýšlel Heidegger jednak v rozhovoru se svými antickými i novověkými předchůdci, jednak na pozadí především Hölderlinova „myslivého básnění“, a konečně v opakované

Příspěvky k filosofii

Heideggerovy Příspěvky k filosofii (Ze spatření) lze oprávněně považovat za jeho druhé hlavní dílo po knize Bytí a čas. Plán na zkomponování celkové skladby Příspěvků měl pocházet již z roku 1932, leč k samotnému vypracování došlo v letech 1936–1938. Příspěvky obsahují první pokus o formulaci a rozpracování myšlení z hlediska dějin bytí, ve kterém již nejde o primát žádného jsoucna, a to ani

Myslet veršem (Opium poezie)

Nejvýznačnější filosof 20. století Martin Heidegger jako básník? I pro ty, kdo se zabývají Heideggerovou filosofií to bude zřejmě překvapivé. Sám autor píše: „Mé „návrhy“ se ostře odlišují od každého druhu poezie: od poetické básně, avšak především od básně „naučné“, protože žádnou „nauku“ do veršů nevnášejí. To už jsou spíše spřízněny s výroky raných myslitelů, příbuzné snad raným počátkům

Věc myšlení

Kniha Věc myšlení, kterou si Martin Heidegger věnoval ke svým osmdesátým narozeninám v roce 1969, představuje jakési jeho filosofické memento. Tento soubor textů z první poloviny 60. let obsahuje kromě jiného dva z Heideggerových nejdůležitějších textů vůbec. Ve freiburgské přednášce Čas a bytí se autor po pětatřiceti letech vrací z pozice svého pozdního myšlení k problematice třetího – nikdy

Aristotelova Metafyzika IX, 1-3

O pravdě a bytí (Delfín)

Kniha je paralelním vydáním německého originálu textu Martina Heideggera a českého překladu, který pořídil Jiří Němec. Překlad byl pro nynější třetí vydání důkladně redakčně prověřen a revidován. H istorie tohoto prvního českého knižního překladu z díla německého filosofa Martina Heideggera (26. září 1889 – 26. května 1976) je vylíčena v komentáři. Překlad vyšel – s názvem O pravdě a Bytí –

Básnicky bydlí člověk (3x kniha)

Trojsvazkové česko-německé vydání Heideggerových kratších textů. První svazek obsahuje studie: Úvod k přednášce Co je metafyzika?, Co je metafyzika?, Doslov k přednášce Co je metafyzika?; druhý svazek: Konec filosofie a úkol myšlení, Moje cesta k fenomenologii, O porozumění času ve fenomenologii a v myšlení otázky po bytí; třetí svazek studie: Věc, Doslov. Dopis mladému studentovi, Řeč, básnicky

Nietzscheho výrok "Bůh je mrtev"

Heideggerova studie, jejíž provokativní titul již na první pohled upoutává čtenářskou pozornost, si klade za úkol vyložit Nietzscheho myšlení jako geniální dovršení dějin evropské metafysiky. Zároveň však odmítá Nietzscheho přesvědčení, že kritickou analýzou novověkého nihilismu a rozvrhem nadčlověka budoucnosti, který by byl schopen pozitivním způsobem uplat-ňovat vůli k moci, tuto metafysiku

Hegelovo pojetí zkušenosti

V Heideggerově hlavním díle Bytí a čas vystupuje Hegel především jako představitel vulgární metafyziky času. Přednáška Hegelovo pojetí zkušenosti, kterou Heidegger proslovil v rámci semináře k Fenomenologii ducha v akademickém roce 1942/1943, se však zaměřila na stěžejní motivy vlastní Hegelovy filosofie. Heidegger se zde ptá po povaze filosofie samé i po tom, jak v kontextu Hegelovy filosofie

Bytí a čas

Ve svém stěžejním díle si autor položil tradiční otázku po bytí zásadně novým způsobem. To jej přivedlo k přehodnocení dosavadní filosofické tradice. Výklad lidského bytí ve světě, k němuž v tomto díle dospěl, představuje přelom, jímž se filosofii otevřely nové, dodnes nevyčerpané možnosti.

Nač básníci?

Přednáška Nač básníci? byla proslovena v nejužším kruhu přátel u příležitosti 20. výročí úmrtí R. M. Rilkeho, který zemřel 29. prosince 1926. Analyzuje básnické dílo R. M. Rilkeho a odkazuje i na několik básní F. Hölderlina. Heideggerovi přátelé, pro které přednášku napsal, byli jistě podobně jako on sám důvěrně obeznámeni s tvorbou obou těchto velkých německých básníků. Takovou obeznámenost

Původ uměleckého díla

Umělecké dílo je zvláštní věc. Přichází na světlo světa díky umělci. Ten je však umělcem právě skrze dílo. Obojí, dílo i umělec má svůj původ v umění. Kde jinde však hledat umění než v uměleckém díle a v umělci? Zkoumání se nutně pohybuje v kruhu. Při procházení tímto kruhem se ukazuje, jak se vytvořené dílo liší od rovněž vytvořených užitkových věcí. K obojímu je zapotřebí látky. Látka pochází

Zdroj umeleckého diela

Rozsiahla esej Martina Heideggera „Zdroj umeleckého diela“ (Ursprung des Kunstwerkes) z roku 1936 patrí k textom, ktorých význam je priesečníkom troch určení: filozofického, estetického a de-jinného. Filozoficky ide o prekonanie subjektivistického nazerania na dielo, kde v popredí je „psy-chológia“ tvorcu a recipienta. Esteticky Heidegger do centra svojho uvažovania vložil fenomén diela. Umelecké

Co znamená myslet?

První část přednáškového cyklu z let 1951/52. Heidegger zde podrobně probírá co je moderní věda a jaké je její postavení v rámci aristotelské charakteristiky člověka jako rozumného živočicha. Zjišťuje, že „věda nemyslí“ a vykládá, co pro něho znamená „myslet“. Na pomoc si bere Nietzscheho ve snaze vyrovnat se s jeho myšlenkou „nadčlověka“ a „věčného návratu téhož“. Překlad druhé části

Rozvrh fenomenologické interpretace Aristotela

Slavný Heideggerův text obsahující první rozvrh jeho filosofických zkoumání, která vyústila sepsáním díla Bytí a čas, je zásadním, do té doby chybějícím článkem geneze Heideggerovy filosofie, článkem, který dokládá, že jedním z jejích hlavních zdrojů byla široce rozvržená interpretace Aristotelovy filosofie.

Fenomenologická interpretace Kantovy Kritiky čistého rozumu

Kniha představuje text Heideggerovy přednášky ze zimního semestru 1927/28. Heidegger v ní navazuje na svoje stěžejní dílo Bytí a čas, uveřejněné právě v roce 1927 a provádí výzkum, kterým nahrazuje nikdy nenapsané dokončení Bytí a čas, jež mělo nést název Čas a bytí. Podává podrobný výklad smyslu Kantovy kritické filosofie, analyzuje Kantův pojem subjektivity a snaží se předvést, jak by bylo