Sbírka Hořím v kameni maluje svým názvem na zemi první šipku v cestě za pokladem. Místy vášnivé a širokodeché, místy kajícně litanické vedou nás jednotlivé verše světem nečekaných, mnohdy i nepochopitelných obrazů, nutí nás vidět a zažít magii slov, o níž stále víme jen málo: Tekutým kamenem chci být Nežít ohnem co vskály se nahroutil ztuhnul pri brezích Atlantiku Renato
Ve své aktuální básnické sbírce míří Marie Jehličková k širokodechým litaniím a hymnům, plných neologismů, archaismů, patosu a závratí. Neleká se velkých abstraktních pojmů ani kosmických a existenciálních hlubin. Fascinující obrazy, jež básnířka vytváří, nejsou žádným estetickým ornamentem ani výsledkem poetického konstruktérství či krasořečnění. Každé slovo je procítěné, ba protrpěné. Autorka