Edice obsahuje odbornou i přátelskou korespondenci adresovanou Bohuslavu Havránkovi, přednímu lingvistovi 20. století. Zahrnuje období od roku 1924 do roku 1977. Její hlavní část spadá do čtyřicátých a padesátých let 20. století z pera trojice význačných vědců: Františka Trávníčka, Vladimíra Šmilauera a Bohuslava Havránka (jim úspěšně sekunduje lexikograf Alois Získal). Jejich práce, zájmy i
Pražská škola se stala ve světové lingvistice 20. století pojmem: na základě Kurzu moderní lingvistiky Ferdinanda de Saussura a z poznatků ruského formalismu spoluutvářela a šířila strukturalismus jako moderní, dynamický směr bádání jak v lingvistice, tak v literární vědě. Její představitelé, zakládající členové Pražského lingvistického kroužku (1926–1952) Vilém Mathesius, Bohuslav Havránek,