Maria Montessoriová (1870–1952) byla významná italská lékařka, antropoložka a pedagožka. Jako jedna z nejpozoruhodnějších žen první poloviny 20. století byla nominována na Nobelovu cenu míru. Ve svých názorech navázala mimo jiné na Komenského. Při výchově malých dětí kladla důraz na propojení mezi domovem a školou, pěstování představivosti a cvičení praktického života, péči o sebe sama a o
Tato kniha odhaluje vzdělávací metodu Marie Montessori. Klade důraz na raný vývoj dítěte a ukazuje dospělým, jak se sami mohou učit tomu, co děti přirozeně dokážou, jak je mohou pozorovat a pomáhat jim. Vzdělávací metoda Marie Montessori pracuje s připraveným prostředím, které děti přirozeně vede. Pomocí vnímavého přístupu a také promyšlených pomůcek se děti v montessori školách učí vlastně samy.
Povrchní vykladači někdy tvrdí, že základem montessoriovského přístupu je ponechat dítěti naprostou volnost a nikterak ho neomezovat. Každý, kdy takovýto přístup na dětech vyzkoušel a je schopen objektivně hodnotit výsledky, dojde k závěru, že samotná volnost a neomezování vedou u dítěte k sobectví, k neschopnosti přizpůsobit se a později i k nerespektování pravidel lidského soužití. Svoboda a
Maria Montessori začala svou pedagogickou dráhu prací s dětmi, které trpěly mentálním postižením. Docílila toho, že tyto děti složily zkoušku ze čtení a psaní určenou pro děti bez postižení. To ji podnítilo k tomu, aby svou metodu uplatnila i ve vzdělávání zdravých dětí. Právě tímto obdobím se zabývá kniha Objevování dítěte, kterou Maria Montessori napsala na samém začátku své pedagogické
Maria Montessoriová (1870–1952) byla významná italská lékařka, antropoložka a pedagožka. Jako první žena v Itálii byla promována doktorkou medicíny, poté začala pracovat jako asistentka na Univerzitní psychiatrické klinice v Římě, kde se zaměřila na výchovu mentálně postižených dětí. V roce 1907 otevřela první Dům dětí (Casa dei Bambini) určený pro chudé děti předškolního věku. Při své práci si
Maria Montessoriová byla významná italská lékařka, antropoložka a pedagožka. Jako jedna z nejpozoruhodnějších žen první poloviny 20. století byla nominována na Nobelovu cenu míru. Ve svých názorech navázala mimo jiné na Komenského. Při výchově malých dětí kladla důraz na propojení mezi domovem a školou, pěstování představivosti a cvičení praktického života, péči o sebe sama a o prostředí,