Jednu z významných forem třetího (protikomunistického) odboje po roce 1948 představovala činnost agentů-chodců. Šlo o československé občany, kteří uprchli na Západ a následně se ve službách zahraničních rozvědek vraceli do vlasti a plnili zde nejrůznější úkoly špionážního, výzvědného či sabotážního charakteru. Jejich činnost je dodnes jen velmi málo zmapována, ačkoliv to byli právě oni, kteří
Řeší-li dnes Evropa usilovně migrační otázku, není od věci si uvědomit, že jde o novou podobu starého problému. Stejně jako jinde, má i v Čechách rozlišování mezi domácími a cizinci prastaré kořeny a tradičně bylo také předmětem zájmu právních norem. Zřejmě nejcitlivější rozměr přistěhovalectví přitom původně představovalo usazování zahraniční šlechty, které mohlo potenciálně znamenat narušení
Větší zemský soud, konstituovaný v polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II., patřil po dlouhá staletí k nejvýznamnějším orgánům veřejné moci na půdě českého království. Nebyl jen nejprestižnějším a nejuznávanějším orgánem justičním, výlučně příslušným ve sporech o deskové statky, ale jeho kompetence přesahovaly i do oblasti správní a politické. Jeho přísedící, mezi nimiž čestné místo
Shrnuje vývoj daní a poplatků v českých zemích v kontextu s historií tohoto významného fenoménu ve světě (od nejstarších mezopotamských a středomořských kultur přes antiku, evropský středověk až po novověkou etapu, včetně doplňujících informací o dějinách daní a poplatků církevních). Kniha je nejen zasvěceným historickým přehledem, ale má i svou nezanedbatelnou praktickou aktuální hodnotu.