V knize, kterou právě držíte v ruce, popisuje oblíbená autorka s pro ni typickou notnou dávkou humoru příhody, slasti a strasti rozvedené ženy se třemi dětmi v době, kdy se sama pustila do budování rekreačního objektu. Autorka knih Důchodkyně nestřílejte, V padesáti na začátku, Kdo nehřeší, nežije a dalších jistě potěší i touto knížkou.
Jak už jsme u Marcely Mlynářové zvyklí, i její nová knížka POŽITKÁŘKA nabízí úsměvné zážitky a neobyčejné postřehy z obyčejného života. Tím, že popisuje svým originálním a vtipným způsobem události většině z nás blízké, získává tato autorka zvláště mezi čtenářkami stále větší oblibu.
Další kniha oblíbené autorky Marcely Mlynářové.Pro ni typickým humorem líčí radosti i strasti při hledání partnera, manželství, jaké je to „vydýchávat“ partnery, které si děti přivedly, svatbu syna a nezapomíná ani na výlety, absolvovovavé s matkou. I když život není vždy růžový, nenechme se tím zdeptam a řešme všechny trable s humerem a nadhledem.
Autorka, která se rozhodla vyměnit předimenzovanou civilizaci za samotu v lese, popisuje další příhody nejen ze svého teritoria, ale i z výletů a poznávacích zájezdů. I když se ani jí nevyhýbají zápory života, dává svým postojem jednoznačně najevo, že STOJÍ ZA TO HO ŽÍT. Především čtenářky, které hledají povzbuzení, pobavení a odreagování od každodenních starostí, by neměly váhat, protože tato
Po velmi úspěšných knihách Důchodkyně nestřílejte, V padesáti na začátku a Z lodiček do holin se autorka tentokrát zamýšlí nad rodiči, kteří jsou mnohdy skálopevně přesvědčeni, že jejich právě narozený potomek je to nejkrásnější a nejinteligentnější dítě na světě a dosáhne hvězdných cílů. Přitom však pozapomenou vzít v úvahu fakt, že konečné slovo má vždycky sudička PŘÍRODA. Ta totiž dokáže na
Autorka úspěšných knih Důchodkyně nestřílejte a V padesáti na začátku Marcela Mlynářová vypráví tentokrát v knize Z lodiček do holin o tom, co vše musí překonat žena zvyklá na pohodlí bytu v centru Prahy, přátele a společenský život po přestěhování na samotu uprostřed pohraničního lesa. Humorně popisuje příhody spojené jak se změnou stylu života, tak i prostředí, v němž je sice možné přežít bez
Život rozvedené matky s dětmi je jako jízda na lochnesce – krátké vzestupy, prudké pády, jízda bez zastavení stále vpřed, leč v uzavřeném kruhu. Autorka svým typickým humorem vypráví o porevoluční době, kdy jako žena za požadovanou věkovou hranicí solidního uplatnění hledala způsob, jak uživit své tři děti. S časovým odstupem a pod autorčiným úhlem pohledu vyznívají i mnohé nezdary komicky.
Slovo důchodkyně automaticky vyvolává představu babky v šátku, tmavých šatech a polobotkách prošlápnutých nejméně dvěma generacemi, která na hřbitovní lavičce při nostalgických vzpomínkách přivyká prostředí. Současnost je ale jiná. Dnešní ženy-důchodkyně, zbavené pout stereotypního zaměstnání, nikdy nekončícího zajišťování chodu domácnosti, nevděčné výchovy dětí a manžela, který si pod tlakem