V Kanadě žijící významný český bohemista profesor Lubomír Doležel (1922–2017) čtenáře podrobně seznámil s významnou literárně-teoretickou školou – s teorií fikčních světů umění, jejímž byl na konci 20. století spoluzakladatelem. Na rozdíl od klasického výkladu je podle teorie fikčních světů literární dílo otevřeno nespočetným výkladovým úrovním. Mezi literárním dílem (fikcí) a skutečností tak
V roce 1998 vydal v americkém Baltimore žák profesora Havránka, soudobý pokračovatel českého strukturalismu Lubomír Doležel, dílo formulující zásady narativní sémantiky a uvádějící do teorie fikčních světů Heterocosmica. Fiction and Possible Worlds. Pro českého čtenáře je převedl do rodného jazyka pod názvem Heterocosmica. Fikce a možné světy (Karolinum 2003). O desetiletí později pokračoval –
Významný český literární vědec a lingvista Lubomír Doležel ve své prozaické prvotině líčí krok za krokem nemilosrdně pravdivě a bez jakéhokoli sentimentu milostný život fiktivního hrdiny Jana (Johna) Gerbera od mládí až do pozdního stáří. Kniha s jedinečnými detaily v líčení míst (mimo jiné Izraele, Francie, Kanady a Mexika) je kronikou lásek vášnivých a osudových, z nichž žádná nekončí šťastně.
Lubomír Doležel ve svých Narativních způsobech v české literatuře formuluje pomocí analýzy typů narativních promluv, subjektivizace vyprávění, vypravěčských způsobů a autentifikace fikčních světů teorii narativního textu a aplikuje ji na vybranou českou prózu. Publikace vznikla přepracováním anglického originálu Narrative Modes in Czech Literature, vadaného takřka o dvacet let dříve. Oproti
Heterocosmica II (Fikční světy postmoderní české prózy) je samostatná kniha, ale je vnitřně spjatá s publikací Heterocosmica (Fikce a možné světy), jejíž český překlad vydalo Nakladatelství Karolinum v roce 2003. Znamená završení mého úsilí, jemuž jsem se věnoval od svého návratu z kanadské emigrace – včlenit do kontextu soudobé české literatury a české literární vědy teorii fikčních světů.