Od výstřelu prvního kulometu na západní frontě bylo jasné, že vojenská technologie mnohonásobně překonala možnosti lékařské vědy. Mnozí z vojáků první světové války, kteří průmyslové vraždění přežili, opouštěli armádu se znetvořením a těžko představitelným traumatem. Zatímco ztráta končetiny učiní z veterána hrdinu, člověk bez obličeje se stává monstrem. Ten, kdo mu tvář navrátí, zachrání jeho
Nemocnice 19. století představovala spíš bránu smrti než místo léčení. Úmrtnost byla masivní. Chirurgové pracovali bez anestezie za řevu pacientů a jejich nejcennější vlastností nebyla pečlivost, ale rychlost. Operační sál bylo divadlo s jevištěm a operace krvavou exhibicí pro lačné oči diváků. Scéna se mění teprve v letech 1860–1875. Chirurg, kvaker Joseph Lister vystupuje s nehorázným tvrzením,