Libor Prudký je znám jako sociolog. Teprve v pozdním věku se začal věnovat poesii, sbírka Uprostřed konce, v pořadí třetí, je dílo vyzrálé a neobvyklé. Konečnost života, účtování, vnímání Boží přítomnosti a blízkosti smrti jsou témata, která nejenže nerezonují v soudobé české poesii ale byla vytlačena i z běžného života.
Název Sen je život se vrací k barokní hře španělského básníka Calderóna s názvem Život je sen. Ale přistupuje k tematice opačně. V tom smyslu, že sen je přímou součástí života. A žít beze snů je vlastně oloupením života o jeden z jeho snad nejpodstatnějších rozměrů. Jsou to texty z ticha a do ticha. Ke ztišení a soustředění se na hledání tajemství v zákrutách žití.
Autor tuto knihu pojal jako pokus o vyrovnání se s vlastní komunistickou minulostí. Říká, že je to „sonda, o kterou by se měl v nějaké podobě snažit každý dospělý obyvatel této země. Protože komunistické stíny dopadají na všechny. A když se jich nezbavíme, nezbavíme se ani komunismu v nás.“ Připomíná v této souvislosti výrok prof. Jana Sokola (který, kromě jiného, stál společně se Zdeňkem Pincem
Libor Prudký je znám jako sociolog. Tato knížečka je jeho první básnická sbírka pro tisk. Prvotina v sedmasedmdesáti letech...
Publikace se zabývá dosud málo respektovanou problematikou – působením vysokých škol jako výchovných institucí. Součástí studia na vysoké škole je utváření osobnosti každého studenta. Utváření osobnosti je spojeno především s procesem interiorizace hodnot. Jde o to, jaké hodnoty vysoké školy a vzdělávání na nich studentům nabízí. Mělo by jít o hodnoty žádoucí. Publikace hodnotí aktivity spojené s
„Studie o hodnotách“ představují ojedinělý text v současné společenskovědní literatuře u nás. Uvádějí totiž pohledy na zkoumání a pojetí hodnot z různých hledisek (filozofických, etických, ekonomických, psychologických, politologických a hlavně sociologických) a tím upozorňují na složitost tématiky hodnot a nutnou opatrnost a metodologickou ujasněnost v přístupu k jejímu poznávání. Zároveň se