Monografie je výsledkem dlouholetého studia problematiky české literatury v časopisech doby národního obrození. Představuje českojazyčný periodický tisk z let 1830–1850 jako v dané době nejvýznamnější prostor pro publikování a recepci krásné literatury. Za pomoci korespondence, vzpomínek a dobové publicistiky rekonstruuje podmínky, za nichž časopisy vycházely (rakouská cenzura, nakladatelé
Tento svazek zachycuje ve srovnání se známými a častěji vydávanými knížkami lidového čtení dosud edičně i badatelsky poněkud opomíjenou část obrozenecké prózy, totiž kultivovanou podobu raněobrozenské zábavné povídky, která byla určena především čtenářům z okruhu vlastenecké inteligence, měšťanstva a vzdělanějších lidových vrstev. Jde o zcela originální texty, které po svém absorbují svět soudobé