V odborné literatuře se občas uvádí, že se v rozhlase za protektorátu vysílaly většinou inscenace německých her. Skutečnost je ovšem opačná. Za okupace se v rozhlase vytvořila patrně dodnes největší „laboratoř“ na takzvanou slovesnou tvorbu, v jejímž rámci vzniklo mnoho původních českých her s příznačnou tematikou, které byly záhy také nastudovány. Odhadovaný počet původních her je nejméně tři
Příspěvky obsažené v tomto sborníku pojednávají o způsobech a formách performativity v české literatuře s válečnou tematikou. Zabývají se jak performativitou v rámci textu/díla samého (jejím procesem a jejími prostředky), tak díly s válečnou tematikou, která implikují takovéto strategie rodu/genderu a jazyka, jakož i performativitou v rámci interpretace textu/díla: čtenářskou recepcí a především
Monografie ukazuje polistopadovou „novou vlnu“ původní české dramatiky jakožto jedinečný fenomén: zkoumá ji na pozadí celoevropského hnutí (New European Drama), všímá si jejích zdrojů (britské, německé aj. dramatiky) a uměleckých vlivů (literatura, film, televize), sleduje její prezentaci v médiích (odborných i kulturních časopisech, rozhlase, popř. v televizi a na internetu), referuje o