Klement Alexandrijský (asi 150–215 po Kr.) byl řecký křesťanský autor, jehož celoživotním úsilím bylo přiblížit biblické poselství filosoficky vzdělaným čtenářům své doby. Kromě Stromat, určených spíše pokročilejším čtenářům, je také autorem méně rozsáhlých spisů, jimiž chce oslovit zájemce o křesťanskou víru nebo poskytnout poučení křesťanům začátečníkům. Do této kategorie se řadí i text Který
Vychovatel je spis o třech knihách věnovaný začátečníkům v křesťanské víře z řad bohatých alexandrijských Řeků. Jeho cílem je připravitposluchače, kteří se nechali oslovit křesťanskou zvěstí,k tomu,aby mohli vstoupit hlouběji do poznání Boha. Tato příprava byla vedena nikoli cestou obecných poučení, ale pomocí praktických rad a doporučení vztahujících se k dílčím oblastem života. Celá první kniha
Tzv. osmá kniha Stromat je sbírka Klementových výpisků z filosofického zdroje, jehož ústředním tématem je teorie vědeckého důkazu, rozpracovaná na aristotelském základě a na pozadí protiskeptické polemiky. Kromě vlastní teorie důkazu zahrnuje též diskusi o metodě zkoumání, diairesi, definici a kategoriích a pojednání o příčinách. Řecko-české vydání, úvod, překlad a komentář M. Havrda. Součástí
V pozůstalosti Klementa Alexandrijského se dochovala sbírka exegetických zlomků známých pod názvem Eclogae propheticae („Vybrané pasáže z prorockých knih“, tj. z Písma). Jedná se snad o náčrty připravovaného díla nebo o výpisky z Klementova spisu Hypotyposes („Náčrty“), který je rovněž dochován jen zlomkovitě. Oba texty, Eclogae i Hypotyposes, představují méně známou, ale velmi zajímavou stránku
V češtině dosud nepublikovaný spis řecky píšícího církevního otce má významné postavení v tradici. Klement Alexandrijský si vzal za základ svého komentáře evangelijní příběh o setkání Ježíše s bohatým mladíkem z Markova evangelia, který volně cituje spolu s následným Ježíšovým rozhovorem s učedníky na téma majetku. Interpretace tohoto biblického úryvku je vynikající ukázkou syntézy a propojení
Další dvě části osmidílného pojednání významného představitele alexandrijské patristiky (zemř. asi r. 215), které na pozadí dialogu s filosofickou tradicí a heterodoxními naukami odkrývá etické a hermeneutické předpoklady křesťanské theologie. Druhá a třetí kniha pojednávají o víře jako předpokladu poznání a etice manželského života a celibátu. Český překlad v zrcadlovém řecko-českém vydání,
První kniha osmidílného souboru gnostických poznámek zaměřených k využití řecké filosofické tradice pro výklad křesťanské theologie. Autor je významným představitelem alexandrijské školy působícím na přelomu 2. a 3. století po Kr. Český překlad v zrcadlovém řecko-českém vydání připravila J. Plátová, komentář k textu a úvodní studii napsal M. Šedina.