Publikace se zabývá působením Evžena Sokolovského v Mahenově činohře brněnského Státního divadla v letech 1959–1967, v níž tehdy spolu se svými kolegy vytvořil program politického antiiluzivního divadla. Jádro studie spočívá v analýze inscenační tvorby E. Sokolovského, která je pojednána v pěti hlavních kapitolách, odpovídajících základním složkám divadelního artefaktu: dramaturgii, scénografii,