Kateřina Piorecká

Gesto a skutečnost

Nakolik se česká avantgarda zajímala o sociální situaci v poválečném Československu? Otevřela celosvětová hospodářská krize pro literární či výtvarnou tvorbu nová témata? A jak na sklonku třicátých let pociťovali dramatici či filmaři ohrožení evropské demokracie? Na tyto otázky hledají odpověď historičky a historici literatury, výtvarného umění, divadla, filmu a hudby v druhém svazku kolektivní

Trh a kapitál v české kultuře 19. století

Gesto a skutečnost

Mezinárodní tým historiček a historiků literatury, výtvarného umění, divadla, filmu a hudby v kolektivní monografii sleduje, jakými způsoby umění v meziválečném Československu utvářelo veřejný diskurz. Ve čtyřiceti případových studiích autorky a autoři odhalují nové souvislosti a rozkrývají vztahy mezi uměním a politikou. První svazek se zaměřuje na ideu československé státnosti, problematiku

Člověk a společnost 19. století tváří v tvář katastrofě

Kniha obsahuje příspěvky z 36. ročníku plzeňského sympozia, v jehož rámci pokračovala debata o civilizačních kolapsech a regeneračních procesech. Více než tři desítky vědců zde z různých perspektiv nahlížejí na události, jež v 19. století vyvolávaly vzrušení a neklid v obyvatelstvu českých zemí – od povodní a požárů přes dopravní neštěstí až po státní bankrot. Autoři v jednotlivých kapitolách

Psaní na dotek

Monografie zkoumá vztah mezi technologií psaní, genezí textu a poetikou literárního díla. V centru zájmu se ocitá konkurence manuálního a strojového psaní jako dvou základních technologických postupů, jež vstupovaly do významotvorného kontaktu od osmdesátých let 19. století až do konce osmdesátých let století následujícího, kdy psací stroj nahradila elektronická média. Odhaluje, že

O českou literaturu naukovou

Antologie v jednom svazku zpřístupňuje základní texty, jež napomohly formovat české humanitní vědy. Jako nejdůležitější se jevilo zajistit humanitním vědám institucionální podmínky, otázky teoretické a metodologické nebyly na prvním místě, byť v některých textech byly alespoň implicitně přítomny. První oddíl antologie nabízí všechny texty diskuse Jak zvelebovati naši literaturu naukovou?, jež v

České dějepisectví v dialogu s Evropou (Literární řada)

Kniha České dějepisectví v dialogu s Evropou (1890-1914), která se programově pohybuje na pomezí literární a obecné historie, se skládá ze čtyř rozsáhlých kapitol. Všechny mají společného jmenovatele, jímž je emancipace české historiografie a literární historie, jež se od osmdesátých let 19. věku vymaňovaly z područí obrozenského romantismu především prostřednictvím intenzivních kontaktů s